Ottův slovník naučný/Combes (osoby)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Combes (osoby)
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 546. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Combes [ko͡nb]: 1) C. Pierre-Charles-Mathieu, hornický inženýr franc. (* 1801 v Cahorse — † 1872 v Paříži), stal se r. 1827 professorem na hornické škole v St.-Etienně, r. 1832 v Paříži, r. 1857 ředitelem tamže. Povznesl franc. hornictví působením svým učitelským i četnými statěmi a spisy. Zavedl mnohý důležitý pokrok, vymyslil theodolit ku měření podzemnímu, jakož i dokonalý anemometr; poukázav k vadám kahance (věterky) Davyho, hleděl pomoci věterkou novou; zasadil se o zavedení zápalnice Bickfordovy a položil vědecké základy větrání důlního, jež dosud platí. Ze spisů jeho nejdůležitější jsou: Traité de l’exploitation des mines (Paříž, 1841 až 1845, 3 sv. s atlantem); Traité de l’aérage des mines (t., 1854, 2 sv.); Exposé des principes de la théorie mécanique de la chaleur (t., 1863). C. byl členem akademie věd (od r. 1847), v ministerstvě veřejných prací předsedou několika kommissí a od r. 1845 tajemníkem společnosti pro povznesení průmyslu.

2) C. Francois, dějepisec franc. (* 1816 v Albi). Byl professorem dějepisu v Pamiersu, na kolleji Stanislavově a na lyceu Bonapartově v Paříži, v 1. 1856—60 inspektorem akademie v Lons le Saunier a konečně professorem dějepisu na filosof, fakultě v Bordeaux. R. 1866 dán na odpočinek. Uveřejnil: L’ abbé Suger (Paříž, 1853); Histoire générale de la diplomatie européenne (1854—55); La Russie en face de Constantinople et de l’ Europe (1856); Histoire de la diplomatie slave et scandinave (1856); La princesse des Ursins (1858); Histoires des invasions germaniques en France (1873); Les libérateurs des nations (1874); L’entrevue de Bayonne de 1565 et la question de la Sainte-Barthélemy (1882); Essai sur les idées politiques de Montaigne et de La Boétie (1882); Curieuse institution de Louis XIV près la république de Genève (1884); Mme. de Sévigné historien (1885); Lectures historique à la Sorbonne et à l’ Institut (1884—85). Napsal také dvě veršované tragédie Le Maréchal de Montmorency a Cathérine de Medicis.