Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Cirkulární křivka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Cirkulární křivka
Autor: František Machovec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 396. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Cirkulární křivka jest křivka procházející jednoduše imaginárnými body kruhovými v nekonečnu; má-li křivka tyto body za dvojnásobné, slove bicirkulárnou. C. k-kou 2. stupně jest kružnice, c. k. 3. stupně jest výtvorem svazku kružnic a s ním projektivného svazku přímek; zvláštním případem těchto křivek jest na př. strofoida. Šestnácte ohnisek cirkulární křivky třetího stupně jest po čtyřech na čtyřech kružnicích; touž vlastnost má šestnácte ohnisek bicirkulární křivky čtvrtého stupně (dokázáno od Harta a uveřejněno poprvé v původním vydání Salmonova »Treatise on the higher plane curves«). Výtvorem svazku kružnic a projektivného s ním svazku kuželoseček jest c. k. 4. stupně, je-li i druhý svazek svazkem kružnic, jest křivka ta bicirkulárnou. C. k-ku 4. stupně lze též pokládati za obalovou křivku kružnic, majících středy své na kuželosečce a protínajících pravoúhelně danou kružnici (Casey ve 24. sv. »Transactions« král. irské akademie). K bicirkulárným křivkám 4. stupně náležejí na př. křivky Cassiniho, lemniskata, křivky Descartovy (mají body kruhové v nekonečnu za body vratu), Pascalova závitnice, kardioida a j. Srovn. Salmon-Fiedler, Anal. Geometrie der höheren ebenen Curven. Mc.