Ottův slovník naučný/Cidlina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Cidlina
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 358. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Cidlina
Související články ve Wikipedii:
Cidlina (okres Třebíč), Cidlina (řeka), Cidlina (Železnice)

Cidlina: 1) C., řeka v Čechách, přítok labský na pravém břehu, vzniká severně od vsi Cidliny na hoře Táboře v Lomnicku ve výši 355 m, teče na jih k Jičínu, kde rozlévá se v rybník Jičínský, k Vysokému Veselí, Smidarům, kde přijímá v levo Javorku, a k Novému Bydžovu; pod Chlumcem, kde spojuje se s Bystřicí a tvoří rybník Chlumecký, obrací se na západ, protéká velikým rybníkem u Žehuně a vlévá se u Libice do Labe ústím hlavním a uměle založenými struhami: sánskou u Nymburka u vesnice Kovanie, a Bačovkou od Sán k Oseku vedenou k napájení rybníků na Kolínsku; po vysušení rybníků těch byla struha zrušena. Třetí rameno obtékalo hrad Libici. Délka C-ny jest 57 km, spád 2.5—2 m na 7.5 km.

2) C., ves v Čechách při pramenisku řeky Cidliny, hejtm. Semily, okr. a pošta Lomnice (4.5 km jihozáp.), býv. panství Milčeves, fara Železnice, 28 d., 150 obyv. čes. (1890); škola a mlýn. Někdy zde stávala tvrz.

3) C., dříve také Čidlín (něm. Cidlin), ves na Moravě, hejtm. znojemském, okr. a pošta Mor. Budějovice, fara Babice; 40 d., 233 obyv. čes. (1880). R. 1356 prodal Vilém z Cidliny část vesnice Mikuláši z Horky; v l. 1560—1670 byla úplně pustá; od r. 1629 náležela k panství lesonickému.