Ottův slovník naučný/Chudých právo

Ottův slovník naučný
Chůdy	Chudých právo	Chufu

Údaje o textu
Titulek:	Chudých právo
Autor:	Ferdinand Pantůček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 437–439. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Chudých právo. Jako právo států cizích hledělo vždy i zákonodárství zemí rakouských osobám chudým možnost právní nároky své provésti a před soudy se hájiti co nejvíce usnadniti poskytnutím rozmanitých výhod. Pokud jde o řízení civilní, pokládá právo nyní ještě platné za chudou onu stranu, která vysvědčením farářovým od politického úřadu potvrzeným prokáže, že ze svého jmění nebo práce své nemá tolik denních příjmů, co činí nádennická mzda v bydlišti jejím obvyklá. Osobě takové může soud pro rozepři, pro kterou vysvědčení toto jí bylo vydáno, uděliti »p. ch.«, s čímž spojeny jsou následující výhody: 1. prozatímní osvobození od kolků a processnich poplatků státních (dod. o. k pol. tar. 75. zák. z 13. pros. 1862, č. 89 ř. z.); 2. osvobození od poštovného z korrespondence úřadů na vzájem, soudu se stranou chudou nebo jejím zástupcem a tohoto se soudem (zák. z 2. října 1865 č. 108 ř. z. II. č. 13); 3. sproštění závazku složiti žalobní kauci nebo přísahu paupertní vykonati (zák. z 23. června 1878 č. 79 ř. z.); 4. právo, aby hotové výlohy řízením sporným vzešlé zejména s provedením důkazu spojené (diety úředníkům, svědečné, poplatky znalců, poplatek inserční ap.) prozatím z pokladny státní byly založeny (výn. min. fin. z 8. ún. 1853 č. 110 ř. z.), a 5. právo, aby k řízení nebo k úkonům, k nimž jest po zákonu potřebí zastoupení advokáta, jí bezplatné zástupec takový (»ex offo«) určen byl (§ 16. adv. řádu). P. ch. má uděliti onen soud, u kterého jest nebo má býti veden spor, v němž onoho práva použito býti má. Zřízení bezplatného zástupce z řady advokátů přísluší však výboru akvokátní komory (proti odepření toho stížnost na vrchní zemský soud). Byl-li zástupec takový výborem advokátní komory již dříve v základě vysvědčení shora uvedemho ustanoven, jest s tím již uděleni p-va ch. pro ten který spor spojeno a netřeba již dovolávati se v příčine té soudu. (§ 16. adv. řádu a dv. dekr. z 26. července 1840 č. 457 sb. z. s.)

V míře ještě rozsáhlejší má býti postaráno o ochranu zájmů strany chudě dle nového soudního řízení upraveného zákonem z 1. srpna 1895 č. 112 ř. z., který 1. ledna 1898 vstoupiti má v platnost. Dle tohoto zákona má býti za chudou pokládána osoba, která není s to, aby bez újmy výživy své a své rodiny mohla zapraviti nutné útraty s vedením sporu spojené. Okolnost tato má býti vykázána vysvědčením vydaným od představenstva obce dočasného byáliště nebo pobytu osoby chudé a potvrzeným od politického úřaciu zeměpanského, v němž udán příjem osoby chudé, vypočteny osoby, o jichž výživu má pečovati, a výslovně potvrzeno, že osoba zmíněná útraty rozepře, pro kterou se vysvědčení toto vydává, ze svého hraditi nemůže. Jestli chudý se nalézá pod mocí poručenskou nebo opatrovnickou, může vysvědčení toto jemu vydati jeho soud poručenský. resp. opatrovnický (§§ 63. a 65.).

Co do obsahu zahrnuje p. ch. dle nového zákona všecky výhody již dle dosavadního práva chudému skýtané a shora pod č. 1. až 5. vytčené, jsouc dále ještě rozšířeno v tom směru, že propůjčuje straně chudé právo: 6. aby v případě, že jde o spor, ve kterém strana advokátem zastoupena býti nemusí a pro který jiný soud než soud místa jejího bydliště nebo pobytu jest příslušným, žalobu svoji protokolárně u okresního soudu bydliště nebo místa svého pobytu přednesla a žádala, aby protokol tento soudu pro rozepři onu příslušnému byl zaslán a aby od toho k bezúplatnému hájení jejích práv při ústním líčení jí zřízen byl zástupce ze řady úředníků státního zastupitelstva nebo soudu (§ 64.), a 7. chce-li strana chudá advokátem nezastoupená stěžovati si proti rozsudku soudu okresního a odvolání ono nemůže protokolárně podati, poněvadž v místě soudu processniho jsou nejméně 2 advokáti usazeni, má soud processní k návrhu nebo i z povinnosti úřední ustanoviti úředníka státního zastupitelství nebo soudu, aby odvolání straně chudé sepsal a je v čas podal. Podpis úředníka tohoto na spise odvolacím má v tom případě stejnou platnost jako podpis advokátův (§ 90. nového zák. o soudní organisaci z r. 1896). Propadla-li strana chudá v processu, nedojdou kolky a poplatky státní prozatím prominuté vůbec zapravení, advokát nemůže za své zastupování nižádné odměny žádati a hotové výlohy prozatím z pokladny státní založené musí stát definitivně převzíti. Pakli však strana chudá ve sporu zvítězí a odpůrce jest odsouzen k zapravení útrat processních, spadá na tohoto i povinnost výlohy a poplatky vytčené nésti. Při tom může soud útraty straně chudé přisouzené přiřknouti jejímu advokátu, aby si je týž přímo od odpůrce vybral. Odpůrce může v případě tomto proti nároku advokátovu činiti námitky čerpané z poměru svého ke straně chudé jen potud, pokud se jedná o kompensaci útrat jemu v témže processu proti straně chudé definitivně již přisouzených (§ 70.).

Propůjčení p-va ch. pro určitý process přísluší dle nového práva vždycky jen soudu a to onomu, u kterého rozepře má býti vedena, nebo u něhož již byla zahájena. Žádost za jeho udělení má býti u tohoto soudu podána buď písemně, buď protokolárně. Nemá-li však strana chudá v obvodu tohoto soudu své bydliště nebo trvalý pobyt, může dotčenou žádost přednésti protokolárně u okr. soudu svého bydliště nebo místa pobytu, který ji soudu processnímu zašle (§ 65.). Žádost o p. ch. obsahuje naznačení processu, pro který výhod jeho se domáháno, a odvolání se na existenci podmínek, pod kterými dle § 63. cit. zák. lze práva onoho dosíci. Soud processní udíleje p. ch. má i rozhodnouti, má-li býti straně pro spor ustanoven zástupce z řady advokátů. Rozhodnutí to přísluší jemu i tenkráte, naskytla-li se potřeba zastoupení advokátem teprve později během sporu (§ 66.). (Zřízení advokáta jest však vždycky výlučně vyhrazeno výboru komory advokátní.) Před vyřízením žádosti o p. ch. může soud ex officio potřebná vysvětlení si opatřiti, ústní líčení stran však nikdy nezavádí (§ 72). Proti osobám, které povolení p-va ch. nepravým udáním docílily, má býti vystoupeno pokutou na svévoli uloženou až do 200 zl. (§§ 69., 220.). Osoby, jež vědomě ve vysvědčení k vydobytí p-va ch. určeném nesprávné údaje činí, nebo vědomě okolnosti nepravé potvrdí, ručí za zapravení všech poplatků straně dotčené prozatím prominutých, jakož i za útraty zastoupení a vůbec za způsobenou škodu (§ 69).

Výhody straně chudé poskytnuté vztahují se na celý spor i na exekuci, kterou rozhodnutí ve sporu tomto vydané má býti ve skutek uvedeno. Výjimečně již dříve pomíjejí, zemře-li osoba, které p. ch. bylo uděleno, nebo vyslovena-li byla soudem po eventuelním šetření ztráta práva tohoto, poněvadž se buď poměry majetkové strany chudé během sporu zlepšily, nebo poněvadž se dodatečně ukázalo, že již původně nebylo zde podmínek pro jeho propůjčení (§ 68.). (V případě tomto může býti strana k návrhu příslušného orgánu k úplnému neb alespoň částečnému zapravení obnosů jí prozatím prominutých nebo za ni založených odsouzena; § 71.) Kromě toho pomíjí udělené p. ch. i tím, že soud po výslechu strany sprostí advokáta k zastupování jí určeného této substituce, poněvadž process zahájený se objevuje svévolným a bezúspěšným. (Čl. XXXIII. úvodního zák. k novému civil. processu.)

Při všem jednání soudním v záležitostech p-va ch., třebas i toto před soudy sborovými se dálo, může strana chudá vystupovati osobně nemajíc zapotřebí advokáta (§ 71.). Návrhy a úkony v jednání tomto předsevzaté nemají žádného vlivu na postup hlavního processu neposkytujíce zejména straně p-va ch. se domáhající oprávnění odpírati vpuštění se ve spor nebo žádati za prodloužení lhůt neb odročení stání (§ 73.). Avšak v řízení před soudy sborovými nesmí proti straně proto, že odpověď na žalobu nepodala nebo k veřejnému líčení se bez advokáta dostavila, vydán býti rozsudek kontumační, je-li příčinou této neposlušnosti okolnost, že žádost její za udělení p-va ch. nebo za ustanovení advokáta, kterou ihned po obdržení žaloby podala, dosud nebyla vyřízena (§§ 73. a 402.).

Všechna rozhodnutí soudní v otázkách těchto vydaná mohou – výrok, jímž p. ch. se propůjčuje a jenž stížnosti nepodléhá, vyjímaje – býti brána v odpor opravným prostředkem rekursu, který i u sborového soudu protokolárně lze podati (§§ 72, 77.). Pokud jde o stížnost proti výroku, jímž p. ch. se odepírá neb odnímá, může soud prvé stolice sám stížnost onu za rozklad pokládati a jí sám vyhověti (§ 522.). P. ch. může pro civilní spor dáno býti v Rakousku i cizincům za podmínek reciprocity. Je-li reciprocita pochybnou, třeba si vyžádati prohlášení ministerstva práv, které jest v té příčině pro soudy závazno (§ 63. odst. 2.). (Reciprocita jest uznána ohledně Uher, Francie, Belgie, Italie, Švýcar a Lucemburku.)

Také i v řízení trestním poskytuje zákonodárství rakouské chudému rozmanité výhody. Tak zejména nařizuje § 41. trest, řádu z r. 1873, že má býti obviněnému, který dle svých majetkových poměrů soudu známých není s to, aby útraty s obhajováním jeho spojené ze svého zaplatil, na žádost jeho zřízen bezplatné zástupce (chudých), aby provedl určité obviněným již ohlášené opravní prostředkv, aby odůvodnil námitky jeho proti obžalovacímu spisu podané a aby jej při hlavním líčení obhajoval, a § 393. ustanovuje, že nutné hotové výlohy zástupcem takovým skutečně zapravené mají tomuto ze státní pokladny býti nahrazeny. Pčk.