Ottův slovník naučný/Chramosta

Ottův slovník naučný
Chramiště	Chramosta	Chramostek

Údaje o textu
Titulek:	Chramosta
Autor:	Josef Ladislav Turnovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 381. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Chramosta Josef, herec český (* 1829 — † 3. ún. 1895 v Praze), vyučiv se řemeslu mečířskému, odebral se r. 1847 do Vídně, kde jako tovaryš pracoval a seznámiv se s některými pořadateli t. zv. slovanských zábav vystupoval tam s úspěchem jako deklamator. Po říjnové revoluci r. 1848 do Prahy se vrátiv vyhledával ochotnické spolky a hrával na rozličných místech. Když pak r. 1849 Jos. Al. Prokop sbíral „První českou divadelní společnost pro venkov“, přihlásil se i Ch. a putoval s touto společností od listopadu 1849 do konce r. 1851, kdy odešel do Prahy a vystoupil r. 1852 několikráte na stavovském, potom zemském divadle na Ovocném trhu v českých představeních. Brzo však vrátil se na venek, přidružil se k společnosti Zöllnerově, později meškal při německých divadlech v Mariboru, Badenu a Temešváru. Když pak r. 1858 Frant. Thomé ředitelství pražského divadla se ujal a hereckou družinu rozmnožoval, povolal na radu Mikovcovu také Ch-tu, jenž v českých i německých představeních působil. Když r. 1864 české divadlo v Praze samostatným se stalo, zůstal Ch. při českém a zjednal si tu platnost svou zkušeností a obezřelostí uměleckou. Byv ustanoven regisseurem, v kterémž úřadě zůstal po sedmnáct roků, zjednal si nejlepšího jména jako důmyslný pořadatel obzvláště her výpravných, rozsáhlejší úpravy scenické vyžadujících. R. 1866, když za příčinou války prusko-rakouské ředitel Thomé divadlo opustil, postavil se Ch. se Šimanovským v čelo herců a vymohl povolení, aby společnost na svůj vrub hrála, čím dobrá pověst českého divadla nemálo získala. Potom byl Ch. dobrým rádcem družstvu, které divadla se ujalo. O rozvoj společenského života získal si Ch. zásluhu pořádáním zábav a slavností, zejména k účelům národním pořádaných. Jako herec nepovznesl se Ch. na místo přední; chladný, střízlivý způsob jeho hry neunášel. Za to oceniti sluší jeho přičinění pořadatelské. Po čtyřicetiletém působení odebral se r. 1889 na odpočinek, avšak nemoha přivyknouti nečinnosti převzal vrchní správu divadelní garderoby a teprve koncem roku 1893, kdy choroba ho tížila, složil i tento úřad. Srv. „Zlatá Praha“ 1889 č. 50 a 51. JLT.