Ottův slovník naučný/Chorion

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Chorion
Autor: Rhn.
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 320. Dostupné online.
Licence: PD old 100
Heslo ve Wikipedii: Chorion

Chorion či blána řasnatá (placenta foetalis) jest blána zevní zárodkem utvořená, jež má na celém svém vnějším povrchu četné výběžky či klky s konečnými větvemi cev krevních, pocházejících z provazce pupečního (viz Děloha s vyobr.). Na začátku vývoje embrya vzrůstá blána tato stejnoměrně, posléze však rozpadá se na dvě různé části a sice na ch. frondosum a ch. laeve. Čásť prvnější přiléhá přímo ku sliznici dělohy na tom místě, kde se vytvořuje blána zvaná decidua serotina čili placenta uterina; mezitím pokrývá vně druhou čásť blána nazvaná decidua rflexa; konečně tvoří amnion vnitřní povlak celého ch-ia. Ve druhé oné části ch-ia povrchné klky nerostou dále a cévy krevní v nich uložené mizejí, tak že zde blána stává se průzračnou a tenčí. V první části (ch. frondosum) objevuje se opačný poměr, jelikož klky v této části se vyvíjejí tím způsobem, že se stromovitě rozvětvují, ponořujíce se do prohlubin sliznice dělohy. Poněvadž se však současně i cévy krevní v klcích mnohonásobně rozvětvují, jeví se čásť tato ch-ia ve způsobu ústrojí na cévy krevní bohatého, výživného pro zárodek. – S počátku embryonální doby záleží pak jemná skladba ch-ia z vaziva huspeninovitého s jednotvárnou hmotou základní a hvězdovitými buňkami s rozvětvenými výběžky; později však přeměňuje se ono ve vazivo fibrilární. Epithél vystýlající vně povrch ch-ia skládá se v prvních měsících vývoje embrya ze dvou vrstev, povrchní avnitřníVe vrstvě oné nelze viděti ohraničených buněk, spatřujeme pouze jednotvárnou hmotu s jádry nepravidelně v ní uloženými, jež slove syncytium. Vrstva druhá či vnitřní jest naproti tomu složena z určitých buněk tvaru kubického. Co se týče pozdějších poměrů ch-ia, třeba podotknouti, že poměry ty nalézají se v souvislosti s celkovým vývojem plodu. Rhn.