Ottův slovník naučný/Chlév

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Chlév
Autor: František Hájek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 236. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Chlév

Chlév jest budova sloužící za přístřeší zvířectvu v hospodářství chovanému. Vhodně zařízený ch. značně podporuje zdar a výnosnost chovu dobytka a nelze podceňovati jeho důležitost. Se stanoviska zdravotního při zakládání ch-a k tomu jest přihlížeti, aby měl dostatečnou prostoru, čistý vzduch, přiměřenou teplotu, dostatek světla, čistou a suchou podlahu a aby poskytoval dobytku ochrany před nepříznivými účinky povětrnosti. Aby dozor byl usnadněn, třeba zakládati ch-y blíž obytnéno stavení a tak je zaříditi, aby umístěni, krmení a ošetřování dobytka diti se mohlo snadno a pohodlně. — Dle druhu zvířat a dle účelu, jemuž ch. má sloužiti, rozeznáváme ch-y pro hovězí dobytek (kravín, volárna, teletník), pro koně (konírna), pro ovce (ovčín), pro vepřový dobytek (svinec, prasinec), pro drůbež (kurník, husník) a j. Ch-y zakládají se buď jako samostatné budovy aneb připojují sek jiným hospodářským stavením. — Při budováni ch-a zasluhuji ohledy zdravotní i ohledy oekonomické bedlivé úvahy. Poloha ch-a ma býti vyvýšena, suchá a před vlhkem chráněná. Polohy, v jichž okolí hromadi se mnoho svrchní neb zpodní vody, jsou nezdravé. Zdi budovati jest nejlépe z cihel. Kámen bývá vlhký a chladný, dřevo méně trvanlivé. Provětrávání ch-ů díti se může buď okny a dveřmi aneb zařizuje se ve stropě a v postranních zdech zvláštní ventilace (parníky, vzdušníky). Okna mají býti vysoko, aby přímým světlem zrak dobytka se nekazil, aneb staví se dobytek k oknům tak, aby přímé světlo do očí nepadalo. Dvéře prostorné, jedno- neb dvoukřídlé, mají otvírati se na venek a býti tak umístěny, aby průvan nepovstal. Veřeje buďtež na hranách zaobleny, aby dobytek vycházeje z ch-a se neporanil. Výhodny jsou též dvéře posuvné. Pro léto dobré služby konají i dvéře laťové. Podlahu hotoviti jest z hmoty nepropustné, aby moč a výkaly prosakovati a stání znečišťovati nemohly. Mírným sklonem musí postaráno býti o dobrý odtok močůvky. K odvádění močůvky z ch-a slouží buď otevřené žlábky nebo kryté stoky. Dobytek pohybuje se buď volně ve ch-ě neb uvazuje se ku žlabu. V tomto případě staví se zvířata vedle sebe buď do jedné řady k žlabu ku stěně přistavenému neb ku žlabu volnému. Při rozsáhlejším chovu zvl. dobytka hovězího staví se zvířata do dvou řad hlavami ku žlabové chodbě prostředkem ch-a vedoucí, čímž krmení a ošetřování se usnadňuje. Jednotlivá stání jsou buď volná aneb oddělují se zejm. v konírnách zvláštním pažením bidlovým neb bedněným. Prostornost a vnitřní zařízení ch-a řídí se počtem, druhem a účelem dobytka. V konírnách připadá průměrně na prostředního koně 1.5— 1.6 m šířky a 2.8 — 3 m délky. Koně plemenné vyžadují prostornost větší. Ve ch-ích pro dobytek hovězí počítá se na jeden velký kus 1.4 — 1.5 m šířky a 2.5 — 2.8 m délky. Pro býky a voly dělá se stání něco větší, pro jalovinu a telata menší. V ovčínech počítá se pro ovci průměrně 0.6 — 0.8 , pro matky a berany ve zvláštních ohradách více. Prasnice se selaty vyžaduje 3.5 — 4 m², tolikéž počítá se i pro kance. Pro selata a běhouny stačí plocha menší. Píce předkládá se dobytku do žlabů nebo za jesle a žebřiny. Žlaby dřevěné špatně se čistí, lepší jsou žlaby kamenné, betonové neb cihlové, pro koně velmi dobře se hodí polévané žlaby železné tvaru miskového. Jesle na seno a slámu není radno vysoko nad žlaby upevňovati, poněvadž jednak prach dobytku při žraní do očí padá a jednak zvířata snadno prohnutý hřbet dostávají. Dobré služby konají železné koše ve výši žlabu umístěné, jimiž přijímání píce samočinně se reguluje (patentní koš Staňkův z Rakovníka). Srv. J. Čejka, Stavitelství hospodářské (Praha, 1895). Hjk.