Ottův slovník naučný/Champollion

Ottův slovník naučný
Champney	Champollion	Champoton

Údaje o textu
Titulek:	Champollion
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 43. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Autor:Jean-François Champollion
Heslo ve Wikipedii: Jean-François Champollion

Champollion [ša͡npolljo͡n]: 1) Ch.-Figeac Jean Jacques, archaeolog franc. (* 1778 ve Figeacu – † 1867 v Paříži). Působil nejprve v Grenoblu jako professor, od r. 1828 jako konservator rukopisů v král. knihovně v Paříži a od r. 1848 jako knihovník ve Fontainebleau a profesor na École das Chartes. Zabýval se nejprve studiem starožitností grenobleských, jež popsal v Antiquités de Grenoble (Gren., 1807) a Nouveaux éclaircissements sur la ville de Cularo (t., 1814), ale záhy na podnět svého bratra věnoval se studiu starožitností egyptských a vynikl zvláště v době vlivu řeckého na Egypt. Práce jeho v tomto oboru jsou: Annales des Lagides, ou chronologie des rois grecs d'Égypte (Pař., 1819); Notice de deux papyrus égypt. en écriture démotique (t., 1823); Égypte ancienne (t., 1839); L'écriture démotique égyptienne (t., 1843); Hist. des peuples anciens et modernes, l'Asie centr le, l'Inde et la Chine (t., 1858); Fourier et Napoléon, l' Egypte et les Centjours (t., 1844). Z jiných prací jeho vynikají dobrá vydání mnohých rukopisů bibliotéky královské a k dějinám zámku fontainebleauského: l'Ystoire de li Normant et la Chronique de Robert Guiscart, par Aimé, moine du Mont Cassin (t., 1835); Chartes latines sur papyrus du VI. siécle (t., 1837); Monographie du pala 's de Fontainebleau (t., 1859–64); Le palais de Fontainebleau, ses origines, son histoire artistique et politique (t., 1867); Documents paléographiques relatifs á l'histoire des beaux-arts et des belles-lettres pendant le moyenâge (t., 1868).

2) Ch. Jean Franç. le Jeune (mladší), bratr před., egyptolog franc. (* 1791 ve Figeacu – † 1832 v Paříži). Studoval v Grenoblu a v Paříži a v l. 1811–14 vydal na základě koptických zpráv a pramenu dílo o zeměpise starého Egypta L'Égypte sous tes Pharaons (3 sv.), načež jmenován byl professorem v Grenoblu. Pro bonapartistské smýšlení své byl však vypovězen a teprve když pronikl svými vědeckými pracemi, byl povolán zpět a poslán v r. 1824–26 do Italie a jmenován konservatorem egypt. sbírek. R. 1828 až 1830 byl vypraven od krále do Egypta na cestu vědeckou a povoleno mu, by přibral sobě zručné kresliče a architekty; r. 1830 stal se členem Akademie a r. 1831 professorem pro egyptologii na Collège de France. Ch. je zakladatelem vědecké egyptologie (viz Hieroglyfy str. 280). Rukopisy jeho na 2000 stranách zakoupila za 50.000 franků král. knihovna v Paříži.

3) Ch. F. Aimé, syn před., archaeolog franc. (* 1813 v Grenoblu), vydal kromě biografie obou předešlých Les deux Ch. (Paříž, 1888) mnoho pojednání, z nichž větší jsou: Louis et Charles, ducs d' Orleans (t., 1844, 2 sv.); Chroniques dauphinoises et documents inédits relatifs au Dauphiné pendant la Révolution (t., 1880–87, 3 sv.) a j.