| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Chajjám |
| Autor: |
Rudolf Dvořák |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 13. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
| Související: |
Autor:Omar Chajjám |
 Heslo ve Wikipedii: Omar Chajjám |
ibn Chajjám Omar, přední repraesentant skepse a pessimismu v perské poesii († 1123). Jako nejslavnější astronom své doby povolán byl sultánem Málikšáhem na observatoř Mervskou. Pozorování svá ukládal v Zídži Málikšáhí (Tabulkách Málikšáhovských). Reformuje kalendář perský zavedl aeru Dželálovu, zvanou dle vladaře Dželál ud-dína Málikšáha, počínající 10 Ramazánem 471 (15. bř. 1079). Jako mathematik proslul svou Algebrou (vyd. s franc. překl. Woepke, Paříž 1851), jakož i rukopisně zachovanou studií o některých obtížích v definicích Euklidových. Nejznámějším stal se však svou sbírkou Čtyrverší (Rubáijját), jež čítá asi 500 čtyrverší obsahu nejrůznějšího, pochodících patrně i z různých dob. Kdežto pravděpodobně mladší oplývají něžnými a půvabnými popisy probouzející se přírody jarní, zvoucí k radovánkám a veselí, dostavuje se později skepticismus, vidoucí na tomto světě jediné nekonečnou bídu lidskou, obmezenost, hříšnost a nespravedlnost, z níž činí básník odpovědným jediné pořádek světový a jeho tvůrce. Na jiných místech vrcholí nespokojenost s tímto světem ve snaze po něčem vyšším, po splynutí s bohem, i řadí se čtyrverší toho druhu, dýšící opravdovou zbožností, hlubokou askesí a žárným mysticismem, k nejlepším tvorům mysticismu. Na konec převládne však skepse a pessimismus úplně a básník, popíraje život posmrtný, šlehá trpkou ironií a břitkým sarkasmem veškeré instituce náboženské, ni Boha nevyjímaje. Z poety na jedné a orthodoxního muslima na druhé straně stává se mystik a na konec filosof negace. Názory jeho, činící z ibn Ch-a jednoho z největších haeretiků islámu, přivodily básníkovi různá pronásledování, i zahájen proti němu, zvláště po smrti jeho ochránce vezíra Nizámul-mulka, boj na život a na smrt (1096). ibn Ch-ova poesie vydána opětně v orientu (Kalkutta, 1833, Teherán, 1867, Laknau, 1878 a 83). Z evropských prací uvádíme: J. B. Nicholas, Paříž, 1867 (s franc. překl.), E. H. Whinfield, Londýn, 1883 (s angl. překl. a obšírným životopisem), orientální fakulta v Petrohradě (t., 1888). Překlady angl. od Fitzgeralda 1859 a opět, Whinfielda 1882, Leslie Garnera (Milwaukee 1888, prósou a ve výboru od Mc. Carthy 1889), něm. od Schacka, (Štutg., 1878), Bodenstedta (Vratislav, 1881). Sr. Garcin de Tassy, Note sur les Rubáiyát de Omar Khaiyam (Paříž, 1887). Dk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Omar Chajjám