Ottův slovník naučný/Chýška

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Chýška
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 456–457. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Chyška (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Chyška, Chyšky, Velká Chyška

Chýška: 1) Ch., ves v Čechách, hejt. a okr. Něm. Brod, fara a pš. Úsobí; 36 d., 260 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 2) Ch. (Malá), far. ves t., hejt. a okr. Milevsko; 67 d., 470 ob. č. (1890), kostel sv. Prokopa (presbyterium je zbytek staršího, již r. 1384 far. kostela, sakristie zbytek kaple Nejsv. Trojice z r. 1610), pš., četn. st. Alod. statek zaujímá 195.38 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr, majetek Frant. a Anny Siebertových. Ves r. 1291 příslušela k biskupství pražskému, ve XIV. stol. náležela pánům z Rožmberka, z nichž Petr prodal (1593) ji Jindř. Doudlebskému z Doudleb a na Petrovicích a ten (1614) odkázal statek Ch-ku obci písecké na vydržování kněze vyznání českého, správce školy, zaopatření chudých a jiné milosrdné skutky. Obec písecká však súčastnivši se vzpoury stavovské brzy pozbyla konfiskací tvrze i statku Ch-ky, jež pak Donu Janovi de Arrizaga postoupeny. R. 1651 držel Ch-ku Jaroslav Liebšteinský z Kolovrat, po němž se majetníci stále střídali. R. 1843 koupil statek chýšský Frant. Lamprecht. — 3) Ch. (Velká), far. ves t., hejtm. Pelhřimov, okr. a pš. Pacov; 64 d., 534 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Křt. (z r. 1699), 3tř. šk., 2 mlýny, Manedův a Peřinka, a v nedalekém lese na víchu »Stražišti« kaple sv. Jana Křt. Nadační statek se Smil. Horami zaujímá 1075.04 ha půdy; náleží k němu v Chýši dvůr, pak dvory: Cetule a Smil. Hory, majetek kláštera Strahovského v Praze. Ves jakož i zboží chýšské náležela již r. 1143 ke klášteru Strah., ve válkách husitských dostaly se do rukou světských, mezi jiným Štěpánu Špánovskému z Lisova, za něhož se tu připomíná tvrz. Po bitvě bělohorské přikoupena Ch. opět strahovskému klášteru.