Ottův slovník naučný/Ceres (planetoida)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Ceres (planetoida)
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 313. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ceres (trpasličí planeta)

Ceres, první planetoida, objevená 1. led. 1801 Gius. Piazzim v Palermu. Ve střední opposici jeví se jako hvězda velikosti 74 (v nejmenší vzdálenosti bývá i pouhým okem viditelna) majíc ze všech dosud známých planetoid největší průměr 382 km. Označení jest Astronomický symbol Ceres; druhdy užívalo se pro ni znamení srpu. Již Kepler tušil, že mezi Marsem a Jupiterem je skok, a vyplnil mezeru oběžnicí, které ovšem nikdy nespatřil. Když pak objevení Urana r. 1781 zdálo se potvrzovati domnělý zákon Titiův, tu povzbuzeni byli hvězdáři, aby pátrali po oné oběžnici Keplerově. Lalarde a Zach navrhli na sjezdu v Gothě r. 1796, aby se práce rozdělila mezi 24 hvězdáře, z nichž měl každý prozkoumat 1 hodinu zvířetníku. Návrh ten uskutečněn teprve r. 1800, kdy se tato hvězdářská společnost přičiněním Zacha a Schrötera ustavila. Také Piazzi měl se toho podniku súčastniti. Avšak než mohl býti o tom zpraven, pozoroval v novoroční noci r. 1801 v souhvězdí Býka hvězdičku 8. velikosti, jež v následujících dnech místo na nebi měnila a o níž mínil, že objevil nový druh vlasatic bez ohonu. Piazzi sledoval ji až do 11. února, kdy se nebezpečně roznemohl. Před tím však podal ještě zprávu o svém objevu Orianimu do Milána 23. a Bodemu do Berlína 24. ledna. Jakmile Bode list Piazziho přečetl, ihned soudil, že to je hledaná oběžnice. Zpráva o tom rychle se rozšířila a vzbudila veliké pohnutí zvláště také proto, že sotva objevené tělísko opět bylo ztraceno. Neboť hvězda Piazziho nalézala se příliš blízko slunce, že nemohla býti již déle viditelnou; aby pak mohla býti nalezena, k tomu bylo třeba znáti její dráhu. Ale z tak chudých dat, jaká byla pozorování Piazziho, nebyla ještě dráha planetární počítána. V této nesnázi mathematik Gauss jal se počítati dráhu nové oběžnice. Vymyslil si totiž novou a všeobecnou methodu, jak počítati jest dráhy elliptické. Již v listopadu uveřejnil elementy dráhy a místa nové planety, aby mohla býti hledána. Na základě výpočtů Gaussových podařilo se Zachovi v Gothě v poslední noci roku a v novoroční noci 1802 Olbersovi v Brémách nalézti opět pohřešovanou oběžnici nedaleko místa vypočítaného Gaussem v souhvězdí Panny – právě za rok po jejím objevení. Piazzi přál si, aby nová oběžnice nazvána byla po strážné bohyni Sicilie a ke cti vladaře Ceres-Ferdinandea, ale udrželo se jen jméno první. Vrn.