Ottův slovník naučný/Cerekvice (sídla)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Cerekvice (sídla)
Autor: August Sedláček, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 311-312. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Cerekvice
Související články ve Wikipedii:
Cerekev, Cerekvice nad Bystřicí, Cerekvice nad Loučnou, Dolní Cerekev, Horní Cerekev, Nová Cerekev
Č. 823. Znak Cerekvice Dolní
Č. 824. Znak Cerekvice Nové

Cerekvice; 1) C., ves a nesvěřenské panství v Čechách, hejtm. Hradec Kr., okr. Hořice (8 km jihových.), fara Hněvčeves; 69 d., 551 obyv. čes. (1890), fil. kostel, zámek s kaplí Zv. P. M., 3tř. škola, pošta, stanice čes. obch. dráhy, panský pivovar a dvůr. Na blízkém vrchu »Lisice« kaple sv. Vavřince a studánka s léčivou vodou. Na C-ci, někdy tvrzi se dvorem, r. 1368 seděli Vojslav, Petr a Štěpán, r. 1396 bratří Vinold a Jan z Cerekvice, r. 1412 Přibík, r. 1444 Leva z Cerekvice, pak se ještě připomínají jeho synové Ježek a Burjan. V letech 1505—18 jmenuje se tu majetník Otík Holovouský z Holovous, jehož nástupce Petr prodal r. 1530 dvůr a ves C. Janu Litobořskému z Chlumu. Ve 2. pol. XVl. věku usedl zde rod pánů Zárubů z Hustiřan, jenž až na malé přestávky držel C-ci do r. 1726. R. 1729 koupil C-ci Ullysses Max. hr. Browne z Montany; po něm přešlo držení na syna Filipa a po jeho smrti r. 1803 na jeho manželku Annu Marii, která r. 1816 zanechala C-ci svému synovci Vinc. hr. Sztaray. Tento však r. 1822 C-ci prodal Janovi hr. Kolovratu-Krakovskému a od tohoto r. 1832 koupil ji Frant. Girtler ryt. z Kleebornu. Nynější majetník panství je Victor ryt. z K. — 2) C., far. ves při Loučné v Čechách, hejtm., okr., býv. panství Litomyšle (7.5 km sev.-záp); 72 d., 736 obyv. čes. (1890), starožitný kostel sv. Václava se 2 věžemi, 3tř. škola, pošta, cukrovar, stanice rak.uher. státní dráhy. — 3) C., Cerekev Dolní, městečko na Valše v Čechách při hranicích moravských, hejtm. a okr. Pelhřimov (20 km jihových.), býv. panství Rychnov Nový; 199 d., 1280 obyv. čes. (1890), farní kostel sv. Maří Magdalény ze XIV. stol., 3tř. škola, pošta, 2 mlýny a 5 výr. trhů. — Páni Leskovcové z Leskovic povýšili ves C. v XV. stol. na městečko a dali mu erb; červený štít a v něm stříbrná brána městská s cimbuřím a zdviženou mříží na travnaté půdě. V obou bocích brány stojí dvě čtyřhranné, cimbuřím opatřené věže s černými sedlovými střechami, zlatými makovicemi a korouhvičkami. Mezi oběma věžemi nad branou stříbrný, antický klíč a přes něj zlaté vidle ku pravé straně ležící (viz vyobr. č. 823.). Jsou to části rodinného znaku Leskovců z Leskovic. — C. založena jest prý r. 1224 biskupem pražským Pelhřimem a zalidněna osadníky německými. S tím souvisí, že se jí říkalo Neustift (Nova plantatio) nebo Německá C. (druhdy i Menší). Ode dávna byla jměním biskupským, později arcibiskupským, ale od r. 1365 držel ji v nájmu Ryneš z Buřenic. odkudž se i C. Rynšovou nazývala. Na počátku husitských válek zastavena jest a patřila Jankovi Svídnickému z Chotěnic. Později dostala se Leskovcům z Leskovce (již r. 1466) a držena jest k Červené Řečici, až r. 1558 jim dědičně doprodána. Roku 1575 postoupil Šebestián Leskovec městečko C. Janovi z Leskovce na C-ci Horní. Když tento zemřel r. 1584, dostala se nejmladšímu synovci Arnoštovi, od něhož postoupena r. 1592 Kryštofovi st. z Leskovce a připojena k panství rychnovskému. Od arcibiskupa Jana Bedřicha obdržela C. roku 1691 výsadu na prodej soli a vína a od cís. Františka (1825) nadání na 4 výroční trhy. Sčk.4) C. Horní, město a svěř. panství v Čechách, hejtm. Pelhřimov, okr. Počátky (8 5 km sev.vých.), 1990 obyv. čes., 2 něm. (1890), farní kostel Zvěst. P. M., zámek, radnice, 4tř. ob. a soukr. žid. škola, pošta, četnická stanice, 2 mlýny, panský pivovar, pila a dvůr, lihovar a vinopalna, stanice st. dráhy a 4 výr. trhy. — Již ve XII. stol. připomíná se ves C. H., kdy však byla na městečko povýšena a kdy znak městský obdržela, známo není. Původním znakem jejím byla kančí hlava černá v červeném poli. Šebestián Leskovec z Leskovic, pán na C-ci H., rozmnožil původní, jednoduchý erb ten těmito přídavky ze svého rodinného erbu: stříbrným, antickým klíčem ku pravé straně nad hlavou kančí položeným a zlatými vidlemi, přes klíč k levé straně tak složenými, že tvoří s ním písmeno A. Štít ozdoben nahoře třemi péry, bílým uprostřed dvou červených. — Starší název jest C. Dobšova, upomínající na zakladatele nebo držitele Dobše (z Bechyně?). R. 1361 založili držitelé Matěj, Petr a Linhart z Vlašimě před městečkem kapli sv. Linharta. Roku 1373 nacházela se v držení Krušinů z Lichtemburka a následoval po nich r. 1411 Jan z Leskovce. V držení jeho potomků (viz Leskovec) dlouho zůstávala a nazývána jest proto C-cí Leskovcovou. Když Albrecht Šebestián asi r. 1655 zemřel, dědiců přirozených nemaje, dědil C-ci Jaroslav Bořita z Martinic, bratr jeho jednobřišný, vlastně synové jeho Bernart a Maximilián a bratr jejich a sestry. Když však Maximilián sám C-ci ujal, připovídali se k ní také Frant. Vilém z Balmberka a Alžběta Lobkovská, odtudž jako děti sestry jednobřišné zemřelého. Koupiv Maximilián právo jejich, udělil Cerekvickým r. 1657 výsady. Za něho vznikl anebo snad oživl německý název Lobskirchen, jímž se pak C. v něm. zápisech označovala. Nástupce a bratr jeho Ferdinand Leopold (od r. 1662) odkázal C-ci Frant. Ferdinandovi hrab. z Küenburka, pozdějšímu arcibiskupu, a zemřel r. 1691. Od r. 1718 byla v držení hrab. rodu Metternichovského, pak se střídaly rodiny Regalů (1720), Rindsmaulů (1767), Fuggerů z Kirchberka (1788), Ubelly ze Siegburka (1802), Kleinů (1804), Nováků (1807), hr. Cavriani (1816). Nyní drží panství knížecí rod Hohenzollern-Sigmaringen. Sčk.5) C., Cerekev Nová, městečko v Čechách, hejtm. a okr. Pelhřimov (8 km záp.), býv. panství Čížkov a Cerekvice; 148 d., 1273 obyv. čes. (1880), kostel sv. Tomáše (již ve XIV. stol. farní), 5tř. ob. a soukr. žid. škola, 2 mlýny, lihovar a vinopalna, pošta, stanice st. dráhy a 2 výr. trhy. Šamota: Hanuška, dvůr. — Král Ferdinand I. povýšil C. r. 1543 ku prosbě Jana Leskovce z Leskovic na městečko a dal jí tento erb: stříbrné hradby s cimbuřím a věží,' s otevřenou branou a zdviženou mříží. Na věži sedlová cihlová střecha, opatřená dvěma zlatými makovicemi a korouhvičkami; vše v poli modrém (vyobr. č. 824.). C. připomíná se ve XIV. stol. jako farní ves biskupská a jako nejmladší z C-ic v tomto kraji nazývala se C-cí Novou. Farář zdejší měl znamenité nadání, drže ves Čížkov. Asi r. 1417 nebo 1418 C. dostala se v držení pánů zápisných, později patřila Leskovcům. Při dělení r. 1584 dostala se Kryštofovi z Leskovce a držena odtud k Božejovu až do r. 1650, kdež prodána s Čížkovem, Jiříkovi Miličovskému z Braumberka. Od té doby byla příslušenstvím statku čížkovského. R. 1822 městečko z veliké části vyhořelo. Sčk.