Ottův slovník naučný/Centuria

Ottův slovník naučný
Centunculus	Centuria	Centurie magdeburské

Údaje o textu
Titulek:	Centuria
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 301. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Centuria (z lat. centu[m]viria), vlastné oddělení 100 mužů, naše »setnina«, později však i oddělení, které neobnáší pravě počet 100. 1. Význam její v ústavě římské. Král římský Servius Tullius rozdělil obyvatelstvo římské dle principu timokratického v patero tříd, každou pak třídu k účelům vojenským v jistý počet setnin. První třída měla 80 c-ií, druhá, třetí a čtvrtá po 20, pátá 30. Setniny tyto dělily se stejným počtem ve dva druhy: setniny starších (c. seniorum), do nichž zařaděni byli občané od 46–60 let, kteří jenom domova bránili, a setniny mladších (c. iuniorum) od 17–45 let, kteří táhli do pole. – Ku zmíněnému počtu setnin družilo se 18 setnin jezdců, 2 setniny trubačů (cornicines, tubicines), 2 setniny řemeslníků (fabri), a jedna setnina, do níž vřaděni byli všichni ti, kteří nebyli zastoupeni v jedné z pěti tříd, t. ř. c. capite censorum. Celkem tedy byly 193 setniny. Na základě tohoto rozdělení svoláván byl také národ do sněmu t. zv. comitia centuriata. – 2. V legii římské (o 4200 mužích), která měla 60 c-ií, obnáší setnina hastatův a principů po 60, setnina triariů po 30 mužích. Později počet mužstva legie byl sesilen a tím ovšem stoupl také počet mužů v setnině. Pk.