Ottův slovník naučný/Caboga

Ottův slovník naučný
Cabo-Frio	Caboga	Caboche

Údaje o textu
Titulek:	Caboga
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 7. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Caboga [ka-] Bernhard, hrabě, rak. generál (* 1785 v Dubrovníce — † 1855 ve Vídni), pocházel ze starobylé patricijské rodiny dubrovnické, která po připojení Dubrovníka k Rakousku r. 1814 nabyla titulu hraběcího, vzdělal se na inženýrské akademii ve Vídni, účastnil se od r. 1803 při měřičských pracech vojenských v Tyrolsku, Korutanech i v Krajině, od r. 1806 při opevňování pobřeží kolem Terstu a ve válce r. 1809 přidělen jsa ke sboru polního maršálka Jelačiće vyznamenal se při hájení průsmyku luežského v Solnohradsku proti spojeným Francouzům a Bavorům. Později ve vojště arciknížete Jana vynikl v bitvě u Rábu, kdež byl poraněn, r. 1813 účastnil se bojů s Napoleonem pod Schwarzenberkem, dostal se potom se sborem generála Wallmodena k armádě korunního prince švédského, účastnil se bitvy u Seestädtu a zbudoval k útoku na Rendsburg rychle a obratně dva mosty přes Ejdoru, začež vyznamenán švédským řádem mečovým. Po skončené válce byl ženijním ředitelem v Dubrovníce i Zadru, odkudž vypraven dvakráte s diplomatickým posláním jednou na Iónské ostrovy, podruhé do Černé Hory a Albanie, potom odeslán do Benátek, účastnil se výpravy rak. vojska do Neapolská, v l. 1828—29 a 1830—31 vyslán byl do hlavního stanu ruského vojska, r. 1836 povolán za vychovatele (ajo) synův arciknížete Františka z Este a r. 1837 jmenován nejvyšším hofmistrem jejich. Přidělen byv r. 1839 jako generalmajor opět generálnímu ředitelství zákopnictva, stal se r. 1846 polním podmaršálkem, r. 1849 odebral se s diplomatickým posláním do Varšavy, za jehož zdar vyznamenán kommandérským křížem řádu Leopoldova i ruským řádem sv. Anny I. třídy v briliantech a r. 1854 jmenován polním zbrojmistrem.