Ottův slovník naučný/Bugenhagen

Ottův slovník naučný
Bugeaud	Bugenhagen	Bugey

Údaje o textu
Titulek:	Bugenhagen
Autor:	František Xaver Kryštůfek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 860. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Bugenhagen Johann, theolog něm., zvaný po své vlasti Pomořanský, Pomeranus, dr. Pommer (* 1485 ve Volyni — † 1558 ve Vitemberce). Studoval na universitě greifswaldské a stal se r. 1505 rektorem školy v Treptově. Zde přijat do sboru kněží jsoucích pod patronátem opata belbuckého. Od r. 1517 vykládal mnichům kláštera belbuckého Písmo sv., a z uložení vévody Bojislava X. prozkoumav pomořanské archivy sestavil z nich první dějiny Pomořanska Pomeriana in IV libros divisa. Neměl hlubšího theologického vzdělání a dal se hned r. 1520 získati pro věc Lutherovu. Nejprve s s ním dopisoval a r. 1521 odebral se k němu do Vitemberka, kde stal se nejprve neplaceným professorem theologie a r. 1523 pastorem při farním kostele. R. 1522 se oženil a hájil své počínání dvěma spisy; r. 1525 požehnal manželství Lutherovo, jehož přítelem a rádcem po celý život zůstal. R. 1533 stal se doktorem theologie a r. 1536 gener. superintendentem v kurfirštství Saském. Pro rozšíření učení Lutherova byl neunavně činným. S Melanchthonem protivil se násilným výstupům Karlstadtovým ve Vitemberce a účastnil se sporu o večeři Páně se Švýcary, v sestavení »torgavských článků«, ve vitemberské konkordii, v theologických schůzích ve Šmalkaldech (1537 a 1540), ve vypracování reformační formule (1547) a v Lutherově překladě Písem svatých. Hlavně však působil k tomu, by učení Lutherovo šířil v Sasku, v Brunšviku, v Hamburku a Lubeku. R. 1534 byl povolán do Treptova a provedl r. 1535 reformaci Pomořanska. V létech 1537—42 upravoval nové církevní zařízení v Dánku, korunoval krále Kristiána III., ustanovil na místa katolických biskupů sedm lutheránských superintendentů, kteří později zase biskupy se nazývali, upravil kodaňskou universitu a navrátil se velmi bohat do vlasti své. Podobně upravil církevní řád v Holštýně, ve Šlesviku a v Hildesheimě. Nepřijav za své služby biskupství šlesvického, r. 1541 jemu nabízeného, ani r. 1544 kaminského v Pomořansku žil na své faře ve Vitemberce. Zanechal mnoho spisů. — Srv. Melanchthon, Oratio de vita reverd. viri D. J. B.; Bretschneider, Corp. Reform. XII., 295; Lange, Erbaul. u. merkw. Leben Dr. J. B. (Budyšín, 1731); Zietz. J. B. (Lipsko, 1862); Vogt, J. B. Pomeranus (Elberfeld, 1867). Dr. Fr. Kr.