Ottův slovník naučný/Breviarium Alaricianum

Ottův slovník naučný
Breviář	Breviarium Alaricianum	Breviarium Aniani

Údaje o textu
Titulek:	Breviarium Alaricianum
Autor:	Jaromír Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 650–651. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alarichův breviář

Breviarium Alaricianum čili lex Romana Visigothorum jest zákonník vydaný králem Alarichem II. r. 506, kterým se měli římští provinciálové v říši visigothské bydlící spravovati. Když byl otec jeho Eurich dal sepsati Gothům národní jich práva, sestavil Alarich zákonodárnou kommissi, které uložil, aby z pramenů práva římského vybrala pravidla, kterými by románští jeho poddaní se spravovali jakožto osobním svým právem. Práce ta byla r. 506 v Airu v Gascogni ukončena a když ji shromáždění biskupův a provinciálů schválilo, rozeslána všem hrabatům s nařízením, aby toliko dle tohoto zákonníka soudili. Nařízení příslušné podepsal královský kancléř nebo referendár Anianus a následkem toho nazýval se zákonník ten též b. Aniani. Původní název jeho byl liber legum, lex Romana, Corpus legum, neboť dle úmyslu redaktorů měl obsahovati tresť všeho římského práva. Skutečně jest to nesystematická kompilace předních tehdy známých právních pramenů římských; vedlé konstitucí a novell vybraných z kodexů Theodosiova, Gregoriánova a Hermogeniánova přicházeji zde spracovaný a skrácený Gaius, jakož i výňatky ze spisů Paula, Papiniána a j. Kromě toho k textu přidána jest glossa (interpretatio), kterou kompilátoři ze starších spisů převzali. V říši visigothské pozbylo b. A. platnosti za krále Reckessuintha (649–671), který zavedl jednotu práva v celé říši; avšak až do XII. stol. považováno bylo ve Francii, Anglii i Německu b. A. za hlavní pramen vulgárního římského práva, k němuž literární práce vesměs přihlížely a kterým zvláště duchovenstvo se spravovalo, a teprve v této době bylo sbírkou Justiniánovou zatlačeno. Následkem toho byly také v těch dobách z b-ia A-na několikeré výtahy ku praktickým potřebám pořízeny; jmenovité v Rhaetii v pol. IX. stol. sepsána na jeho základě tak zv. lex Romana Curiensis, které se hojně užívalo ve Švýcarsku, Istrii a Horní Italii. B. A. vydal r. 1849 G. Haenel tiskem. J.Č.