Ottův slovník naučný/Borek

Ottův slovník naučný
Bořejov	Borek	Borek (jídlo)

Údaje o textu
Titulek:	Borek
Autor:	Josef Vávra, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 374. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Borek
Související články ve Wikipedii: Borek (Dačice), Borek (Dvůr Králové nad Labem), Borek (Horka I), Borek (Hrubá Skála), Borek (Košice), Borek (Malšovice), Borek (okres Havlíčkův Brod), Borek (okres Jičín), Borek (okres Pardubice), Borek (okres Praha-východ), Borek (Pšov), Borek (Rokycany), Borek (Skuteč), Borek (Stráž), Borek (Suchomasty), Borek (Třebovle), Dolní Borek, Horní Borek, Malý Borek, Nebílovský Borek, Štěnovický Borek, Velký Borek

Borek: 1) B., Jirkov (něm. Görkau), okr. město v Čechách, viz Jirkov. — 2) B., také B. Suchomastský, farní ves t., hejtm. Hořovice, okr. Beroun (9 km již.), býv. panství Suchomasty, pošta Beroun, 16 d., 81 obyv. čes. (1880), má popl. dvůr a kostel sv. Mikuláše, který již r. 1352 byl farním, ale fara brzy zašla a teprve r. 1748 obnovena. B. od r. 1228 patřil ke klášteru sv. Jiří v Praze; popl. dvůr však býval manstvím vyšehradským, kteréž Václav IV. po smrti Markéty, dcery Buška z Borku, r. 1408 dal Zdeňku z Čéčova a Zdeňku ze Šťáhlav. R. 1415 Jan ze Tmáně prodal to zboží manské Slavníkovi a Otíkovi z Vesce, a ti je r. 1420 zase pustili Janovi a Mikuláši ze Tmáně. V bouřích války husitské zašla ves B., jakož zde r. 1422 od pánů z Kolovrat a Alše ze Šternberka poražen byl sbor polský, který od obléhání Karlšteina sem zašel na pícování. Dvůr v Borku s podacím kostela po smrti Mikuláše z Litohlav r. 1473 daroval král Vladislav Václavu ze Svárova, mistru kuchyně královské, a týž to připojil k svému statku Suchomastům. J.Vra. — 3) B., ves t., hejtm. Plzeň, okr. Blovice (11 km sev.-záp.), býv. panství Šťáhlavy a Nebilov, fara Chvalenice, pošta Šťáhlavy; 31 d., 203 obyv. čes. (1880). Na blízku myslivna a samota Planina s kaplí sv. Vojtěcha; v ní ukazuje se kámen, o němž se vypravuje, že sv. Vojtěch, navrátiv se z Říma, na něm kleče se modlíval. — 4) B., ves t. při pr. bř. Labe, hejtm. Karlín, okr. a býv. panství Brandýs n. L. (4 km sev.), fara a pošta St. Boleslav; 24 d., 123 obyv. čes. (1880). — 5) B. (něm. Franzdorf), ves t., hejtm. a okr. Čáslav (8 km již.), býv. panství a pošta Žehušice, fara Chotusice; 15 d., 141 obyv. čes. (18S0). Ves tato založena r. 1711 od hraběte Františka Thuna a osazena Němci z okolí Klášterce v Rudohoří; nyní však docela počeštěna. — 6) B. (něm. Borken), ves t. při l. bř. Labe, hejtm., okr. a býv. panství Děčín (7 km již.), fara Nebočany, pošta Dubkovice; 22 d., 106 obyv. něm. (1880). — 7) B., Bořice (něm. Burg), ves t. na pr. bř. Labe, hejtm. a okr. Kr. Dvůr (2 km jihových.), býv. panství a fara Žireč, pošta Kukus; 10 d., 40 obyv. něm. (1880). — 8) B. t., okr. Hluboká, viz Hosín. — 9) B., ves t., hejtm. Kr. Hradec, okr. Hořice (8 km sev.), býv. panství, fara a pošta Miletín; 11 d., 67 obyv. čes. (1880). — 10) B., ves t., hejtm. a okr. Chotěboř (9.5 km sev.), býv. panství Ronov, fara Vilémov, pošta Uh. Příbram, 26 d., 188 obyv. čes. (1880). — 11) B., ves t., hejtm. Král. Vinohrady, okr., fara a pošta Jílové (1.5 km již.), býv. panství Lešany; 23 d., ob. č. (1880). Na blízku myslivna. — 12) B., okr. Jirkov, viz Hrádek Červený. — 13) B., ves t., hejtm. Kolín, okr., fara a pošta Kouřim (4 km sev.-záp.), býv. panství Lhota a Třebovle; 29 d., 211 obyv. čes. (1880). — 14) B., ves t. na l. bř. ř. Střely, hejtm. a okr. Kralovice (8 km již.), býv. panství Plasy, fara Kozojedy, pošta Liblín; 13 d., 81 obyv. čes. (1880). Na ř. Střele Borecký mlýn. — 15) B., ves t., hejtm., okr. a býv. panství Pardubice (11.5 km sev.-vých.), fara Dříteč, pošta Sezemice, škola; 48 d., 297 obyv. čes. (1880). — 16) B., také B. Štěňovický, ves t. u Štěňovic, hejtm. a okr. Plzeň (11 km již.), býv. panství a pošta Štěňovice, fara Prusiny; 34 d., 245 obyv. čes. (1880). — 17) B. (něm. Wurken), ves t., hejtm. Tachov, okr. Přimda (8.5 km jihových.), býv. panství a pošta Bor, fara Bernartice; 32 d., 170 obyv. něm. (1880). — 18) B., ves t. na ř. Klabavce, hejtm. Plzeň, okr., býv. panství, fara a pošta Rokycany (2 km vých.), kaple a škola; 78 d., 504 obyv. čes. (1880). Mlýn a myslivna Žďár. Železné hamry, výroba lopat. — 19) B., víska t., hejtm. Výs. Mýto, okr. Skuč (4.5 km vých.), býv. panství, fara a pošta Richenburk: 8 d., 42 obyv. čes. (1880). — 20) B., ves t., hejtm. Tábor, okr. Soběslav (11.5 km sev.), býv. panství Želeč, fara a pošta Planá; 7 d., 43 obyv. čes. (1880). — 21) B., ves t. na přítoku Jizery, hejtm. a okr. Turnov (4.5 km sev.), býv. panství Č. Dub, fara Jeníšovice, pošta Malá Skála; 9 d., 47 obyv. čes. (1880). — 22) B., ves t., hejtm. a okr. Turnov (9 km jihových.), býv. panství Skály a Turnov, fara Týn nad Rovenskem, pošta Rovensko; 9 d., 73 obyv. čes. (1880). — 23) B. (něm. Worka), ves t., hejtm., okr. a býv. panství Žlutice (4.5 km jihozáp.), fara a pošta Štědré, mlýn; 26 d., 139 obyv. něm. (1880). Poplužní dvůr zvaný Nový dvůr a rozvaliny Nového Hradu.

24) B. (něm. Borken), ves na Moravě, hejtm., okr., býv. panství, fara a pošta Dačice (¼ hod.); 22 d., 149 obyv. čes. (1880).

25) B., město v prus. prov. poznaňské, kr. krotošínském nad říčkou Pogonou, s 1974 ob. (1885), z nichž přes 2/3 Polákův. Značný průmysl lihovarnický a koželužský s výrobou drasla.

26) B. Dolní, ves v Čechách, hejtm. Tábor, okr. a býv. panství Ml. Vožice (11 km sev.-záp.), fara a pošta Miličín; 10 d., 82 ob. čes. (1880). — 27) B. Horní, ves tamtéž, 14 km sev.-záp. od M. Vožice; 20 d., 171 ob. čes. (1880). — 28) B. Malý, ves t., hejtm., okr., býv. panství, fara a pošta Mělník (3 km vých.); 19 d., 110 obyv. čes. (1880). — 29) B. Velký, ves t., hejtm., okr., býv. panství, fara a pošta Mělník (3.5 km vých.), škola; 84 d., 407 obyv. čes. (1880).