Ottův slovník naučný/Bor (obec)

Ottův slovník naučný
Bobyriade	Bor (obec)	Bor

Údaje o textu
Titulek:	Bor (obec)
Autor:	August Sedláček, redakce, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 362. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bor
Související články ve Wikipedii: Bor (Březnice), Bor (Dolní Přím), Bor (Horní Radechová), Bor (Jehnědno), Bor (Milý), Bor (Nedrahovice), Bor (Noskov), Bor (okres Tachov), Bor (Protivín), Bor (Sadov), Bor (Sejřek), Bor (Střítež), Bor (Suchdol nad Lužnicí), Bor (Velešín), Bor (Vlkava), Bor (Všestary)

Bor, prvotně název lesa borového nebo paseky po něm, protož se převádí v lat. v Merica a něm. Haid. Pro časté vyskytování se tohoto názvu topického jest i drahně osad téhož jména na takových místech založených. Nejdůležitější z nich jsou: 1) B. (něm. Hayd), město a fideikom. panství v Čechách, se 303 d., 1984 něm. a 4 obyv. čeští (1880); hejtm. Tachov, okres Přimda (8 km sev.-vých.), vikářství, na náměstí loretánská kaple, špitál s kaplí sv. Jana Křtitele, panský pivovar, poštovní a telegrafní úřad. Ve znaku má město štít modrý, v němž spatřuje se stříbrná brána městská, otevřená, s vytaženou mříží a s dvěma stříbrnými věžemi po stranách. Mezi věžemi jest červený štít a v něm stříbrná labuť švamberská, v pravo obrácená, se zlatým zobákem a se zlatýma nohama (viz vyobr. č. 627.). red. — Nejznamenitější památkou jest starý hrad posud obydlený. Farní kostel sv. Mikuláše postaven jest v XVIII. stol. Jak se zdá, založen byl B. od Ratmíra a Bohuslava, synův Ratmírových ze Skviřína, a to asi v l. 1250—1263. Posledního roku již tu Ratmír seděl, a Bohuslav se po něm v 1. 1285—1291 z Boru nazýval. Tak se i jmenovali Racek, syn Bohuslavův (1290 a d.), a vrstevníci jeho Bušek (1313 ad.), který první přijal jméno ze Švamberka, a Dobeš (1320). Od r. 1342 nacházíme B. pod jedněmi držiteli se Švamberkem. Bohuslav ze Švamberka obdařil B. roku 1369 první výsadou, tu rozšířili r. 1391 synové jeho Bušek, Bohuslav a Jan a potvrdil r. 1408 Bohuslav, syn Bohuslavův. Vztahovaly se svobody ty na to, aby obyvatelé o statcích svých volně říditi mohli. Současně páni ti a jiní okolní šlechtici veliká dobrodiní činili kostelu borskému. Katolická víra udržela se v B-u po celý XV. věk. Bohuslav ze Švamberka obdařil Borské r. 1476, aby mohli piva vařiti, a on i jeho potomci až do vymření výsady předešlé potvrzovali. R. 1505 dostal Jan ze Švamberka od bratří svých B. na svůj díl († 1525). Synové jeho Bartoloměj († 1560) a Jan Erazim († 1580) rozdělili se r. 1548 o B. a každý vzal polovici. Po smrti onoho dědil jeho díl syn Jan Vilém, tento dědil pak čtvrtinu po Janovi Erazimovi a druhá čtvrtina dostala se Hanušovi Jiříkovi. Tento postoupil díl svůj Janovi Bartoloměji a Jiříkovi Ernreichovi. Tehdá Borští obmezováni ve vaření piva, za to dostali znak, trh téhodní (1602) a pivovarství jim zase r. 1610 navráceno. To vše způsobil Jiří Ernreich, který celé panství borské sloučil. Syn jeho Jan Vilém († 1651) potvrdil r. 1630 výsady Borských a prodal B. r. 1650 Zikmundovi Bedřichovi hraběti v. Götzen. Po tomto zdědila B. manželka jeho Isabella roz. Trčkovna z Lípy, od níž se dostala polovice r. 1681 synu jejímu Janovi Zikmundovi. R. 1720 koupil B. kníže Dominik Markvart Löwenstein z Wertheima, jehož rodu panství horské posud náleží. Sčk.

2) B., starý název vesnice sv. Mikuláše u Nového Dvoru (v Čásl.), pocházející od velkého boru, který se již v základním listě kláštera sedleckého připomíná. Jiří z Boru (de Bora), slovutný za krále Václava, též Husův odpůrce, měl odtud své příjmení byv tam (od r. 1390) farářem. Sčk. — 3) B., Vor, ves t., hejtm. Blatná, okr., býv. panství, fara a pošta Březnice (3 km vých.): 22 d., 161 obyv. čes. (1880). Mlýn. — 4) B., ves t., hejtm. a okr. Krumlov (10.5 km vých.), býv. panství Nové Hrady, fara a pošta Velešín; 10 d., 55 obyv. čes. (1880). — 5) B., ves t., hejtm. a okr. Vys. Mýto (12.5 km jihozáp.), býv. panství Chrast, fara a pošta Chroustovice, kaple (P. Marie); 39 d., 239 obyv. čes. (1880). — 6) B., ves t., hejtm. a okr. Pelhřimov (9 km jihozáp.), býv. panství, fara a pošta Božejov, 20 d., 149 obyv. čes. (1880). — 7) B., ves t., hejtm. Poděbrady, okr. Nymburk (10 km sev.-záp.), býv. panství Loučeň, fara Všejany, pošta Vlkava; 6 d., 36 obyv. čes. (1880). — 8) B., ves t., hejtm., okr. a pošta Sedlčany (4.5 km jižně), býv. panství Chlumec, fara Jesenice, 14 d., 108 obyv. čes. (1880). — 9) B., ves t., hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč (10 km jihových.), býv. panství Nový Hrad^{[red 1]}, fara a pošta Proseč; 69 d., 386 obyv. čes. (1880). — 10) B., ves t., hejtm., okres, býv. panství a pošta Třeboň (13.5 km jižně), fara Suchdol; 36 d., 310 obyv. čes. (1880). Samota Sinochov poplužní dvůr.

11) B. viz Bory.

12) B. Dolní (pol. Bór Dálny), ves ve Slezsku těšínském, hejtm. Bílsko, okres a pošta Skočov; 22 d., 146 ob. pol. (1880). — 13) B. Horní (pol. Bór Górny), ves t., 26 d., 300 ob. pol. (1880). red.

14) B. Velký, vesnice v Čechách u Horažďovic, s kostelem farním, který stojí na předhradí, a školou 4třídní, která stojí na hradišti bývalého hradu; býv. panství a pošta Horažďovice, 88 d., 686 obyv. čes. (1880). — B. patřil prvotně ke zbožím královským. R. 1283 obdržel B. od krále Jetřich Špacman jako župu. R. 1304 vyměnil si jej od krále Půta z Potšteina za polovici hradu Litic. Ze synův jeho držel Oldřich Potštein se Žinkovem, Vilém (1318, † 1331) B. Po smrti tohoto držel třetinu Bašek z B-u, ostatek Vilémovi synové Oldřich a Vilém. Onen koupil r. 1334 Baškovu třetinu. Nemajíce dětí zapsali r. 1336 B. klášteru zderazskému, a proto se mu říkalo potom B Křižovnický. Nicméně tu oba bratří do smrti zůstávali. Za doby klášterní přihrazen jest kostel ke hradu jako kostelec neb opevněný kostel. Před r. 1401 opanoval jej Dobeš z Boru, ale byl odtud odstraněn. Král Sigmund zastavil B. (1420) Janovi a Vilémoví, bratřím z Ryžemberka. B. držen jest potom k hradu Rábí a dostal se za časů krále Jiří Breňkovi z Rabí; držel jej potom syn jeho Jan (1476) s Annou, mateří a sestrou Eliškou. Tato seděla tu ještě r. 1519. Po její smrti dostal se strýcům jejím a připojen k Horaždovicům. Ze ssutin hradu zřízen r. 1765 špitál s kaplí sv. Jana a Pavla; týž zrušen r. 1784 a r. 1820 postavena při kapli též zrušené nynější škola. — 15) B. Malý nebo Panský, farní ves nedaleko předešlého. Kostel sv. Máří Majdaleny stojí na nejvyšším místě vesnice, pod ním v údolí mezi močály stávala tvrz; býv. panství a pošta Horažďovice (4 km záp.), 5třídní škola, 101 d., 743 obyv. čes. (1880). Samota Nový dvůr, popl. dvůr a mlýn Zmrzlík. — Na tvrzi seděli Bohuslav a synové jeho Svojše (1238—51) a Dluhomil z Boru (1238—1253), později pak jej drželi potomci jejich páni z Vilhartic. Po vymření té větve, která hrad Vilhartice držela, nabyl B-u Jindřich z Rožemberka. Za Oldřicha, syna Jindřichova, přitáhl sem Žižka roku 1421 a vypálil tvrz, ale když seznal, že nepřátelé na něho jdou, táhl nahoru ke kostelu, tu se šikoval a vojsko nepřátelské odrazil. R. 1444—61 seděl tu Smil z Kocova a roku 1471 syn jeho Svatoslav († 1473). Po Svatoslavově bezdětné smrti táhli se na zboží borské rozliční páni. V XVI. věku náleželo napřed ke Kotouni, r. 1591 k Neprachovům a konečně přivtěleno k Horažďovicům. Sčk. — 16) B. Velký, ves t., hejtm. Prachatice, okr., fara a pošta Netolice (5.5 km sev.-záp.), býv. panství Libějice, škola; 43 d., 285 obyv. čes. (1880). — 17) B. Malý (Klein Haida), vest., hejtm. Prachatice, okr. a pošta Netolice (7.5 km sev.-záp.), býv. panství Libějice, fara Bavorov; 14 d., 92 obyv. čes. (1880). — 18) B. Malý (něm. Klein Haide), městec t., hejtm. a okr. Č. Lípa (9 km jihozáp.), býv. panství N. Zámek a Lípa, fara Holany, pošta Stolinky, mlýn; 23 d., 114 obyv. něm. red.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

↑ Nové Hrady.

[1] Nové Hrady.

[red 1]