Ottův slovník naučný/Bohdaneč

Ottův slovník naučný
Bohdanecký Mathebaeus	Bohdaneč	Bohdánkov

Údaje o textu
Titulek:	Bohdaneč
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 250. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bohdaneč
Související články ve Wikipedii: Bohdanečské Dvory, Lázně Bohdaneč

Bohdaneč: 1) B., město u Pardubic s 1846 obyv. čes. ve 160 dom. (1880), v krajině, která bývala proslulá svými rybníky. B. byl městečkem již ve XIV. věku, byv před tím, jak pravidelnost jeho svědčí, naschvál vyměřen a vysazen. Tehdáž patřil k hradu Blatníku (v. t.), později ke klášteru Opatovskému a konečně ke Kunětické hoře. Některý z držitelův postavil za městem tvrz (na levo od silnice pardubské). Po bývalých držitelích pardubských z Miletínka Bohdanečtí zdědili nynější svůj znak (šachovnici s řebříkem), rozhojněný později (tuším Leopoldem I.) andělem, korunou a korunovanou supí hlavou, na níž jest zlaté L (viz vyobr. č. 608). Od krále Vladislava II. obdrželi r. 1491 trh výroční a r. 1512 právo mýto vybírati. To vše jim vyprosil Vilém z Pernštejna, pán pardubský, od něhož koupila obec ves Jílovku. Od Jaroslava z Pernštejna obdrželi (1554) lesy, od krále Ferdinanda I. třetí trh výroční, od krále Maximiliána (1574) les Lužec. Pánům robotovali, za to měli právo piva vařiti. R. 1772 skorem celý B. vyhořel. V B-nči nar. se r. 1806 spisov. J. J. Langer a tu také zemřel.

2) B., někdy městečko, nyní ves u Ledče n. S., s 818 obyv. čes. ve 114 domech (1880). Někdy tu stávala tvrz; nyní jest ozdobou osady starožitný chrám Zvěst. P. M. s mnohými náhrobky Bohdaneckých z Hodkova a Robmhápů ze Suché. B. patříval řádu křižovníků německých, od něhož prodán jest r. 1233 klášteru želivskému. Jak dlouho v držení jeho zůstal, známo není. R. 1367 seděli tu Jan, Kuneš a Mikuláš bratří z B-nče, z nichž Kuneš se také roku 1375 jako spoludržitel Čečelic vyskytuje Jan, jinak Ješek Kropáč, držel část B-nče až do r. 1390. Vedlé něho vyskytuje se jako spoludržitel od r. 1384 Robert z B-nče (erbu šraňk). Vedlé tohoto, jenž v B-nči do r. 1407 seděl, vyskytují se jako držitelé druhé části r. 1398—1426 Milota a r. 1412—16 Ctibor z Chřenovic, kdežto se vedlé nich Vavřinec z B-nče připomíná. Asi uprostřed XV. věku skoupil části ty Heřman Otrybec z Hodkova, jehož potomci se nazývali Bohdanečtí (v. t.) z H. K žádosti Kunše Bohdaneckého z H. ves B. skrze krále Vladislava (1514) na městečko povýšena. Týž Kuneš prodal B. s příslušenstvím r. 1525 Anéžce z Tismic, vdově po Vilémovi Kostkovi z Postupic. Když tato asi r. 1540 zemřela, uvázala se v B. dcera její Eliška a prodala jej roku 1545 Jindřichovi Robmhápovi ze Suché. Tento dal slíti pro kostel zdejší zvon (1567) a zemřel ok. r. 1589, zanechav syny Jaroslava a Karla, z nichž tento B. r. 1589 ujal. Od konce téhož století držel B. Václav Březský z Ploskovic († 1612). Nejstarší jeho syn Beneš dostal B. za svůj díl, ale propadl jej r. 1622, po čemž prodán Maří Majdaleně Trčkové z Lobkovic. Po konfiskaci všech panství trčkovských Ferdinand II. daroval (1636) B. Anně Kylmanové z Kylmanseku, vdané Starhembergové a vdově po c. k. nejvyšším Gotthardovi ze Šaftenberka. Od ní koupila B. roku 1643 Anna Kamilla z Enkefurtu a připojila jej k Ledči. Za 30leté války tvrz a městečko vypáleny a od té doby B. sklesl na ves.

3) B., ves v hejtm. a okr. královéhr. se 392 obyv. ve 35 d., obec Svobodné Dvory. Sčk.