Ottův slovník naučný/Božetěch (opat)

Ottův slovník naučný
Božetěch	Božetěch (opat)	Božetěcha

Údaje o textu
Titulek:	Božetěch (opat)
Autor:	František Vacek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 523. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Božetěch (opat)

Božetěch, opat benediktinského kláštera na Sázavě (asi 1091—96). Nastoupiv na úřad ten po Jimramovi zastával jej v duchu svatého Prokopa. Letopisy mnicha sázavského, jediný pramen vědomostí našich o B-ovi, vzdávají mu chválu muže štědrého, učeného a výmluvného, který oddán jsa výtvarnému umění, vlastníma rukama i malířství i sochařství provozoval a pracemi svými budil obdiv vrstevníků. B. jmín jest patriarchou posvátného umění českého. Přízeň krále Vratislava I. (1086—92), jíž hojně mu bylo okoušeti, obracel ku prospěchu kláštera. Přičiněním jeho přestavěn a rozšířen byl kostel sázavský, mnoho staveb přibylo klášteru, nové náčiní bohoslužebné se pořizovalo. Vzkvétající liturgie slovanská na Sázavě nezískala B-ovi přátel mezi vyšším duchovenstvem v Čechách. I v lůně bratři klášterních vznikaly rozmíšky a odpor proti opatovi; zejména mnichové domácí Demeter, Kanan a Holeš strojili mu úklady. Když pak B. spoléhaje na krále najevo dal nevážnost svou k biskupu Kosmovi (1090-1098), snesla se bouře na hlavu jeho. Vypravuje letopisec, že o slavnosti jakési předstihl opat biskupa a zastal opovážlivě úkon jeho, vsaditi korunu králi na hlavu. Kosmas žádal za složení B-a s úřadu opatského, a jen po usilovných prosbách panstva přivolil k pokutě jiné, aby ze dřeva vyřezav Ukřižovaného u velikosti postavy lidské donesl jej na bedrách do basiliky sv. Petra v Římě. Než ani potom, když opal vykonav pokání to domů se vrátil, nepominuly třenice mezi duchovenstvem latinským a mnichy slovanskými, ano tito sami svářili se vespolek tak, že po smrti krále Vratislava nadcházela pohroma slovanského kláštera na Sázavě. Biskup Kosmas světil dne 14. října 1095 svatyni B-em zvelebenou; avšak již léta násled. vypuzeni mnichové sázavští i s opatem ze země a klášter jejich poručen benediktinům břevnovským. Břetislav II. (1092 až 1100), jenž s vůlí panstva v záhubu vydal dědictví cyrilomethodějské v Čechách, jmenoval r. 1097 převora břenovského Dětharda opatem na Sázavě. — Pokračovatel Kosmův: II. Mnich sázavský, ve »Pramenech dějin českých« II. str. 249. nn. Vac.