Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Blasonovati

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Blasonovati
Autor: Vojtěch Jaromír Nováček
Zdroj: Ottův slovník naučný: Čtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1891. S. 146. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Blasonovati (z franc. blason = štít znakový v heraldice) jest vypisovati erb podlé pravidel umění heraldického. To má díti se způsobem stručným, slovy a rčeními ustálenými, od heroltů užívanými, při čemž ovšem má býti popis úplný a tak zřetelný, aby dle něho bylo lze erb vymalovati. Při blasonování třeba zachovati určitý pořádek; počíná vypisováním štítu, totiž způsobu, položení, rozdělení a nátěru jeho; když jest štít vypsán, přejde se k vypisování kusů vedlejších: helmu a jeho klenotu, přikryvadel, a konečně vypíší se kusy nádherné: strážcové štítu, odznaky hodnosti, dekorace řádové, hesla a pláště erbovní. Je-li štít složený, vypisuje se nejprv štítek střední, potom zadní. Při znaku složeném třeba hleděti, máme-li ho b., především k uspořádání jednotlivých znaků, z nichž se skládá. Z pravidla počíná se štítem středním; je-li štít kolovitě rozdělen, vypisuje se nejprv kůl střední, pak pravý, konečně levý; jsou-li jednotlivé znaky, z nichž složený znak se skládá, po řadách, počínáme u nejhořejší řady na straně pravé (myslíme-li si, že stojíme za štítem). Obtíže působí, máme-li b. erb velice složený, čehož příkladem jest velký znak říšský mocnářství Rakouského, který obsahuje 62 různých znaků, rozdělených na 9 skupin, z nichž každá rozpadá se opět na několik polí. Tu počínáme b. štítem středním, načež popisujeme jednotlivé čtvrti počínajíce vždy jejich štítem středním, tedy v pořádku, který označen jest čísly na vyobr. č. 580. Nk.