Ottův slovník naučný/Blansko

Ottův slovník naučný
Blanské	Blansko	Blánský les

Údaje o textu
Titulek:	Blansko
Autor:	Vojtěch Jaromír Nováček, August Sedláček, Matouš Václavek, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 143. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Blansko
Související články ve Wikipedii: Blansko (Hrochův Týnec), Blansko (Jablonec nad Jizerou), Blansko (Kaplice)

Blansko: 1) B., ves v Čechách, hejtm. a okres Chrudim (10.5 km vých.), býv. panství Rosice, fara a pošta Hrochův Týnec; 19 d., 105 ob. čes. (1880). — 2) B., také Blanské (něm. Pflanzen), ves t., hejtm., okres a pošta Kaplice (5 km vých.), býv. dom. Nové Hrady, farní chrám sv. Jiří ze XIV. st., škola; 73 d., 400 něm., 11 čes. obyv. (1880). Samota »Papírna«. red.

3) B. nebo Blankštein (něm. Blankenstein), ves v Čechách, hejtm. a okr. Ústí n. L. (6.5 km sev.-vých.), bývalé panství Březnice, fara Mojžíř, pošta Neštědice; 22 d., 96 něm. obyvatel (1880). Zříceniny památného hradu Blanska. Panství k němu náležející až do konce XIV. věku rozděleno bylo na několik malých statků, jež skoupil po roku 1393 Václav z Vartemberka a na tom novém panství hrad Blansko založil (asi roku 1400). Týž slíbil r. 1405 markrabímu míšeňskému, že mu má býti Blansko hradem otevřeným a zemřel nedlouho potom zůstaviv vdovu Markétu. Asi v ty časy Blansko dobyto vojskem královským a dáno Bohuši ze Zvěřince, který tu do r. 1420 seděl. Král Sigmund dav mu Řepín přijal od něho Blansko a udělil je Albrechtovi Šenkovi z Landšperka (asi 1424), který se s ním poddal pod ochranu markr. míšeňského. Ale po bitvě u Ústí opanoval Blansko Zikmund z Vartemberka (1426) a udělil je strýci svému Janovi. Tento odtud vedl dlouhé půtky se Sasy a Lužičany, v nichž hrad Blansko roku 1441 obléhán, ale nedobyt (viz z Vartemberka). Půtky ty přestaly teprve tehdá, když se Ladislav stal králem (1453). Janova vdova Anna z Dubé vdala se zase za Mikuláše z Hermštorfu, kdežto dcera Janova Kateřina r. 1476 práv svých postoupila Mikulášovi a synu jeho Janovi z Kekeřic; konečně také právo královské odúmrtím dostalo se Jindřichovi z Rabšteina. Tedy přišlo r. 1483 ke smlouvě, podlé níž Mikuláš Blankštein podržel. Blankštein zdědil po něm bratr jeho Kryštof, kterýž jsa stářím stižen je odevzdal roku 1495 synu svému Kryštofovi mladšímu. Roku 1503 koupil je Volfart Pankar z Kynšperka a držel asi do r. 1547. Po nějakém čase nabyl ho Jan Březenský z Vartemberka. Týž prodal hrad Blansko s mnohými vesnicemi (1527) Jindřichovi z Bynu a synům jeho Rudolfovi a Gynterovi. Při rodu rytířů z Býnu (v. t.) zůstalo Blansko až do r. 1628. Mezitím pominula důležitost hradu jako pevnosti a vrchnost nemajíc záliby na tomto stavení vysokém a nesnadno přístupném bydlila v Březnici, ač se název panství blanského zachovával až do minulého století. Jak se zdá, byl hrad ještě r. 1628 neporušen, ale později zpustl. Sčk.

4) B., ves t., hejtm. Jilemnice, okr., fara a pošta Vysoké (3 km sev.-vých.); 54 d., 407 obyv. čes. (1880).

5) B., okresní městečko po obou stranách Svitavy, v hejtm. boskovickém na Moravě; 292 d., 2528 obyv. čes., 200 něm. (1880), nádraží st. dráhy, zámek hr. Salma se zahradou, továrna na hliněné zboží a nedaleko u KIepačova proslavené železné hutě kníž. Salma-Reiferscheida. B. jest stará osada a náležela už r. 1131 biskupství olom.; ve XIV. st. bylo středem několika lenních panství biskupských. R. 1431 zpustošeno od husitů vedených Prokopem. Pustý zámek více nevystavěn, páni bydlili v nově vystavěném zámku, v němž r. 1447 nacházíme lenníka Viléma z Miličína. R. 1531 držel B. jako léno Jan Doubravský z Hradiště a Skály, který 4. dubna 1541 zvolen za biskupa olom. a zemř. r. 1553 v Kroměřiži raněn mrtvicí. Dědicem byl synovec jeho Václav Doubravský ze Skály, jehož chotí byla Podstatská z Prusinovic. Roku 1560 držel B. Ambrož z Ottersdorfu, roku 1573 Jan Žalkovský ze Žalkovic, nejv. písař mor^{[red 1]}. Ten prodal statek ten roku 1615 Albrechtovi ze Šleinic za 37.000 zl. mor. Na to střídali se rychle majitelé; lacino koupil B. Oktavián Kinský ze Vchynic a Tetova, brzo potom svob. p. Magni, roku 1631 Kašpar Lev z Rožmitálu, jehož synové František a Baltazar B. r. 1694 prodali za 55.000 mor. zl. hr. Arnoštu Leopoldu z Gellhornu a Peterswaldu; po něm držel B. syn jeho Arnošt Julius z Gellhornu, jehož syn pro dluhy statek ten prodal roku 1766 i s hutěmi starohraběti Ant. Salmovi za 100.694 zl. 42 kr. v. m. Od té doby drží je rod Salmovský. Starý hrad blanský nachází se v rozvalinách asi 2 hod. cesty od B-ska nad rozkošným údolím říčky Punkvy, naproti nimž šklebí se propast Macocha. B. je výletním místem Brňanův a východištěm do »Moravského Švýcarska«, k jeskyním sloupským. Vck. Nk.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. moravský.