Ottův slovník naučný/Bilateralia

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bilateralia
Autor: František Vejdovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 51. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Bilateralia jest název živočichů, jejichž tělo jest ustrojeno dle zákona dvojstranné souměrnosti (oproti živočichům radiálně symmetrickým). Na něm rozeznáváme určitou přídu a zadek, čímž vyznačena již pravá a levá, rovněž jako zpodní a svrchní strana. V bilaterálném těle ukládají se párovité orgány symmetricky na pravo a levo, čímž zachovává se rovnováha těla a podporuje se jeho pohyblivost (na př. ruce, nohy, křidla, sudé ploutve ryb, žabry, plíce ssavců, ledviny atd.). Ústroje zase, přicházející na těle živočišném ojediněle, a to buď vniterné (struna hřbetní, zažívací roura, mícha obratlovců), buď zevní (liché ploutve ryb), ať se již jednoduše nebo párovitě zakládají (jako nervové pásmo bilateralií bezobratlých): veškeré tyto ústroje lze rozděliti v podélné ose ve dvě úplně shodné poloviny. Pouze následkem přizpůsobení může bilaterální symmetrie přecházeti v paprsčitou, jak nalézáme skutečně v úpravě věnce tykadlového u mechovek, v úpravě vířících brv vírníků, v rozdělení žaber u některých annulátův a ramen hlavonožců. Dále může býti souměrnost těla rušena jednostranným upotřebováním orgánů; tak převládá mnohdy u zvířat i lidí z části strana pravá nad levou, avšak nejvíce jeví se takováto asymmetrie u rakův a krabů, jejichž jedno klepeto nabývá oproti druhému velikosti přímo obrovské. Takž také vysvětluje se jednostranné přesmeknutí ústrojí u platejsů následkem kladení se na jednu stranu, nesouměrná poloha srdce člověka následkem přímé chůze atd. Jinak zase vidíme u bilateralií značně do délky protáhlých, jako na př. u hadů, že ústroje původně párovité a souměrné pozbývají této symmetrie a jeden z nich, prodlouživ se značně, působí za oba (plíce, ledvina, pohlavní žláza). Další o tom viz ve článku Tělo živočišné. V.