Ottův slovník naučný/Bilance

Ottův slovník naučný
Bilád	Bilance	Bilancella

Údaje o textu
Titulek:	Bilance
Autor:	Karel Petr Kheil, Heřman Šikl
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 50–51. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Bilance (franc. bilan, angl. balance, ital. bilancio, z latinského bilanx = dvojí miska) znamená tolik, co rovnováha. V obchodnickém názvosloví rozumíme b-cí neboli rozvahou číselnou rovnost dvou nebo více sum proti sobě položených. V účetnictví podvojném rozeznáváme b-ci hrubou (bruttobilanci) a čistou (nettobilanci). Hrubá b. jest součet všech debetových a součet všech kreditových položek zapsaných v účtech knihy bilanční neboli rozvážní, k tomu účelu předsevzatý, by účetní — obyčejně koncem každého měsíce — se přesvědčil, zdali správně účtoval, neboť musí dle pravidel účetnictví podvojného rovnati se suma všech debitorů sumě všech kreditorův. Čistá b. (obyčejně prostě b. neboli b. závěrečná zvaná) jest sepis jmění hospodářského podniku nějakého (ať jednotlivce nebo společnosti) koncem určitého období po způsobu účtu (účtu bilančního neboli rozvážního), v němž na jedné jeho straně (debetové) zapsána jsou veškerá aktiva, a na druhé jeho straně (kreditové) veškerá passiva spolu s obchodním kapitálem toho onoho podniku. Aktivní i passivní jmění toho onoho podniku v b-ci vylíčeno je toliko v úhrnných částkách hlavních oddílův (účtů) jeho, by podnikatel snadno přehlédl stav svého jmění. Přesahuje-li suma aktiv (majetnosti) sumu passiv (dlužnosti), říká se, že je b. aktivní, a částka, o kterou aktiva jsou větší než passiva, představuje čistá aktiva, t. j. kapitál positivní, vlastní kapitál obchodní. Rovná-li se veškerá majetnost dlužnosti, není v podniku více vlastního kapitálu obchodního. Jsou-li passiva větší než aktiva, tak že nestačí podnikateli, aby majetnostmi uhradil své dluhy, jest b. passivní, t. j. podnikatel stal se nezpůsobilým ku plnění svých povinností. Rozumí se, že b. toho onoho podniku vždy musí býti založena na podrobné a správné inventuře veškerého jmění podnikatelova. Bilancováním účtů rozumí se závěra jejich, ježto zůstatek z toho onoho účtu (zůstatek buď aktivní nebo passivní, představující buď majetnost nebo dluh podnikatele) převádí se na účet bilanční, který zkrátka slove b-cí. Forma b-cí jmění společenského, jak se mají předkládati veřejnosti, u nás zákonem není předepsána. Toliko pro ústavy pojišťovací platí tak zvaný regulativ, daný ministerstvy vnitra, práv, obchodu a financí jako zvláštní nařízení dne 18. srpna 1880. V Anglii a Italii forma b-cí upravena je zákonem. — B. obchodní (la balance de commerce, Handelsbilanz) jest srovnání, jež činí nějaká země mezi svým vývozem a dovozem. Jestli souhrn exportů přesahuje souhrn importů, praví se, že jest b. přízniva (aktivní), poněvadž rozdíl, jak se myslí, má býti vyrovnán hotovými od ciziny; v opačném případě praví se, že jest b. nepřízniva (passivní), poněvadž země musí platiti přebytek svého dovozu drahými kovy. Od té doby, co povaha obchodu pojímá se správněji, pozbyla theorie obchodní b. svého významu, poněvadž srovnávání výkazův o dovozu a vývozu není nijakým na dobro spolehlivým měřítkem, dle něhož by bylo lze souditi, zdali země některá, jsoucí v obapolném spojení obchodním s cizinou, pracuje na svůj prospěch nebo na svou škodu. Viz Laveleye-Kheil, Základové polit. ekonomie (Praha, 1887, str. 203.). Kh.

B. (právní čásť). Zřízení b. jest obchodním zákonodárstvím nařízeno a upraveno. Každý obchodník plného práva (§. 7. uvoz. zákona k obch. zák.), jakož i obchodní společnosti a výdělková a hospodářská společenstva mají povinnost při početí obchodu, jakož i každý další správní rok zříditi b-ci. Jednotlivé části jmění a pohledávky buďtež uvedeny podlé ceny v čas zřízení b., pohledávky pochybné podlé ceny pravděpodobné; nedobytné buďtež odepsány. Co do formy budiž b. sepsána řečí živou a vlastnoručně podepsána. B. zanáší se buď postupně do knihy k tomu určené anebo spisuje se každý rok zvlášť, kdež pak mají jednotlivé b. chronologicky uspořádány býti. B-ci dlužno 10 let uschovávati (čl. 29–33. obch. zák.). Zvláště důležitou jest b. u společností obchodních tvoříc základ rozvrhu zisku a ztráty. Povinnost b-ci zříditi týká se tu společníkův osobně zavázaných, u společností akciových a společenstev představenstva (čl. 239. obch. zák., §. 22. zák. o společenstvech ze dne 3. dubna 1873, č. 70 ř. zák.). Každý osobně zavázaný společník, třeba se vedení obchodu nesúčastníl, má právo každou chvíli podlé knih a papírů společnosti sobě b-ci zhotoviti (čl. 105., 150. obch. zák.). Naopak jsou komanditista a tajný společník pouze oprávněni žádati opis roční b. a zkoušeti pravost její porovnáním knih a papírů (čl. 160., 183. obch. zák.); jen z důležitých příčin může soud k jejich návrhu naříditi sdělení b. v každou dobu. Totéž právo náleží valné hromadě komanditistů při komand. společnosti na akcie, akcionářů při společnosti akciové a členů společenstev (čl. 186., 224. obch. zák., §. 27. zák. o spol.). Radě dozorčí (která pouze u komanditní společnosti na akcie zřízena býti musí) přísluší však právo každou chvíli do knih a spisů nahlédnouti a b-ci zkoušeti (čl. 193., 225. obch. zák., §. 24. zák. o spol.). Konečně slouží b. za základ likvidaci. Šikl.