Ottův slovník naučný/Bichat

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bichat
Autor: Vítězslav Janovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 40. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Xavier Bichat

Bichat [biša] Marie François Xavier, vynikající fysiolog a anatom franc. (* 1771 — † 1802), který položil základ k jemnější anatomii, ke tkaninosloví a tím také k rozumné systematice lidského těla. Désault v Paříži povšimnuv si záhy nadaného ducha otevřel jemu svůj dům a pracuje s ním měl velký vliv na práce jeho anatomické. R. 1797 po smrti Désaultově jal se před velkým posluchačstvem čísti o anatomii, fysiologii a chirurgii, později i o pathologické anatomii. Zároveň začal se v této době zabývati vivisekcí, redigoval soubor prací Désaultových a vydal od této doby celou řadu velikých prací anatomických, z nichž hlavně Anatomie générale krátce před jeho smrtí r. 1801 vydaná stala se proslavenou, jelikož podává nám základ moderní histologie. Dříve uveřejnil Traité des membranes (1800), ve kterém již drží se zásad, které později přijal ve všeobecné anatomii. Později se stal lékařem v Hôtelu Dieu, avšak podlehl brzy fthisi, 1802. Se stanoviska fysiologického B. považován bývá za nástupce Hallerova, a sice vzhledem k nauce o irritabilitě; hlavně citlivost a stažlivost pokládá za hlavní příznaky života, jak to byl již částečně ve svém spise De la vie et de la mort uložil. Rozvrhuje soustavy těla na všeobecné a zvláštní vytkl před jinými vazivu těla veliký jeho úkol; probírá hlavně velmi důkladně chování se svalů, kostí, sliznic, blan syrovatečných a potvrzuje četnými doklady z pathologické anatomie zkušenosti své fysiologické. Ve Francii speciálně položil B. pracemi svými základ k první slavné škole francouzské, ze které vyšli Laennec, Louis, Corvisar a j. Jý.