Ottův slovník naučný/Bhagavádgítá

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bhagavádgítá
Autor: Rudolf Dvořák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 939. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Bhagavadgíta
Heslo ve Wikipedii: Bhagavadgíta

Bhagavádgítá či píseň božství, jméno filosofickonáboženské básně indické, řešící v podobě dialogu mezi rekem Ardžunem a jeho vozkou (bůh Višnu v lidské podobě Krišny) způsobem jasným a mluvou uhlazenou směrem eklektismu mezi orthodoxními systémy indickými, nejdůležitější problémy ducha lidského. Tvoří čásť VI. knihy velkého indického eposu Mahábháratam, jako jedna z episod původu nejpozdějšího, čítá 18 zpěvův a náleží k nejušlechtilejším plodům literatury indické. Složena asi ve II. nebo III. století po Kr.; původce není znám. V Indii požívá neobyčejné vážnosti, i přeložena do mnohých jazykův indických a opětovně vykládána. Z evropských vydání jmenujeme Schlegelovo (Bonn, 1845, s latinským překladem, 2. vyd.) a Thompsonovo (Hertford, 1S55, s angl. překl.); překlady německé: Peiperův (Lipsko, 1834), Lorinserův (Vratislav, 1869), Boxbergerův (Berlín, 1870). Z kommentářů vyniká Srídhara Sváminův (Kalkutta, 1832). O obsahu a významu viz: W. v. Humboldt, Über die unter dem Namen B. bekannte Episode des Mahâbhâratas (Berlín, 1827). Dk.