Ottův slovník naučný/Bhílové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bhílové
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 941. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Bhil people (anglicky)

Bhílové (angl. Bheel), vynikající kmen prabydlitelů ve Východní Indii, původu předarijského; klade se do skupiny Kolarijův, ač během doby původní řeč svou ztratil. Obývají hlavně v západní a centrální části Východní Indie, a sice (1881) následovně: v Adžmíru jest jich 6549, v Beráru 7791, v Bombajsku 550.228, v Centrál. provinciích 37.916, v Barodě 77.014, v Centr. Indii 217.022, v Haidarábádu 8470, v Rádžputáně 272.765, celkem 1,177.755. Bývali zajisté vládnoucím národem v krajině, z níž nyní skládají se provincie Mevár, Malvá, Khándeš a Gudžarát; avšak později byli jinými kmeny vytlačeni a uchýlili se do nepřístupnějších horských krajů v pohoří Vindhiji, Satpáře; Satmále (Adžanta), Západních Ghátech a Arávalli. Má se za to, že podobně jako Kolové a Santalové přišli do Indie od severovýchodu. Pod mughalskou dynastií chovali se pokojně, ale v XVIII.  st., při úpadku mughalské říše. prohlásili se neodvislými a dostali se takto do sporu nejprve s Mahrátty, kteří však je podmaniti nemohli, později s Angličany, kteří, když násilí nepomohlo, hleděli získati je vlídností, tak že nyní velká čásť B-lů jsou lidé usedlí a pokojní. Horalové chodí skoro nazí, ženštiny jejich nosí hrubý, hadrovitý šat. V nížině nosí B. turban, opasní šat a kabátec, ženštiny lepší šat. V mnohých zvycích zblížili se s hindy, mají kasty a bývají zvláště opatrni u výběru jídel, ač horští B. v čas nedostatku požívají kořínky a lesní ovoce, hmyz i zdechlou zvěř. V jídle jsou dosti střídmí, ale nemírní v požívání nápojův a tabáku. Jsouce ovšem podrobeni zákonům svých provincií, mají namnoze i své zvláštní zvyky, hlavně tam, kde žijí pod vlastními pohlaváry, jako v Bombajsku (v Dangech) a v Centrální Indii (v Bhílváře). Tak mají na př. některé zvláštní formy přísahy a obřadů, jež žádný B-l neodváží se porušiti; tak přísahají u psa, jindy u zrní prosa džoár (Sorghum), pak také tím způsobem, že kladou ruku na hlavu syna svého. Věří pevně v čarodějství a mají také zvláštní lidi (barvá), kteří mají moc vypátrati čarodějnice. Domácí neshody a spory vesnic urovnávají se ve shromáždění příslušných stran nebo vesnic. V celku jsou povahy přímé a upřímné, k dětem laskaví, daného slova dbalí, svým pohlavárům věrní. Sňatky dějí se obyčejně ve 12. roce a ženich nevěstu kupuje. Mnohoženství jest dovoleno. Manželská nevěra a únos stihá se pokutou 3 až 12 kusů skotu. Hochy a panny zemřelé na neštovice pochovávají; ostatní spalují a kosti i popel házejí do posvátných řek. Náboženské zvyky B-lů podobají se hindským, jakož i jejich řeč jest směsí z hindustání a mahráttí neb gudžarátí (podlé krajin). Zbraní jejich jest luk a šípy, někteří však mají pušky a meče. Živí se honem, pěstěním kukuřice, chovem dobytka, výrobou košíků, rohoží, jako dělníci, nosiči a j. Zvláštní odvětví jsou Bhílálové, míšenci B-lů s rádžputy; k nim náležejí všichni pohlavárové ve Vindhiji, kteří neuzavírají sňatků s B-ly, nýbrž jen mezi sebou. Fl.