Ottův slovník naučný/Bezvědomí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bezvědomí
Autor: Karel Kuffner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 936. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bezvědomí

Bezvědomí. Domníváme se o člověku, že pozbyl vědomí, shledáme-li, že není s to, aby prostřednictvím čidel (smyslů) vybíral si z venčí nové zásoby pro svou pokladnici paměti, a nemá-li také již uloženou a během života nastřádanou hotovost v náležité evidenci. Zkrátka, nechápe-li, co se s ním samým i kol něho děje, a nedovede-li situaci, v níž se ocitl, srovnati a v souvislost sepřísti s tím, co zažil. Nezkaleně jasné a netknutě celé vědomí není nikomu dáno. Něco vždy ujde naší pozornosti, co se v našem dosahu mihlo, a něco se nám vždy vytratí z paměti. Jasnost vědomí má u každého normálního člověka své stupně a kolísá, poněvadž vědomí jsouc netoliko nejušlechtilejším, nýbrž i nejnamáhavějším výkonem životních processů vyžaduje klopotnou součinnost všechněch sil v dílně duševní. Již za normálních poměrů dostavují se únavou období, ve kterých vědomí zaniká. Spánek jest stavem fysiologického b. Celá řada pathologických processů může zavdati podnět ke změně nebo ztrátě vědomí. Jsou to jednak processy týkající se hmoty mozkové samé (pohmožděním, záněty atd.), jednak processy, při kterých výživa mozku změny doznala (všeliké druhy otrav atd.). Svojí dobou skytá b. přerozmanité obrazy. Duševní choroby trvají léta a každá z nich jest jaksi provleklým stavem změněného vědomí, ačkoli většina šílenců popírá chorobnost stavu svého. Naproti tomu jsou známy záchvaty b., které trvají jen několik minut (omdlení). Jako jsou přerozmanité stupnice co do trvání, vyskytuje se i co do hloubky u stavů b. pestrá rozmanitost. B. může býti tak úplné, že nelze u osoby domakati se ani jiskry života duševního. Naproti tomu jsou známy četné druhy b. částečného. Člověk vypadá pak, jako by bděl, ale při bližším zkoumání shledá se, že má popletené pojmy o své vlastní osobě, nebo že není s to, aby se orientoval o místě a čase (nezná ani přibližně data, neví, kde se ocitl, a jak na místo přišel), anebo že vidí svět kolem sebe v jinačím, nejčastěji sobě nepřátelském světle. A když ze stavu procitne, má jenom mlhavou, kalnou upomínku, která jest nejstálejším zjevem a nejspolehlivějším důkazem stavů mrákotných. Nejčastějšími odrůdami částečného b. jsou: stupor (ztrnulost), somnambulismus (náměsíčnictví), ekstase (vyjevenost). Kfr.