Ottův slovník naučný/Bezno

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bezno
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 930. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bezno

Bezno: 1) B., městys a deskový statek v Čechách, v hejtm. a okr. mladoboleslavském (2 hod. jihozáp.), farní chrám sv. Petra a Pavla, 3třídní škola, pošta Chotětov, 136 d. s 866 ob. čes. (1880). — B. jest velmi starou osadou, neboť r. 1050 měl kostel sv. Kosmy a Damiána v Staré Boleslavi několik poddaných v B-ně, kteří plat tomuto kostelu odváděli. Hned na počátku XV. stol. sídlela na B-ně starožitná vladycká rodina Bzenských z Prorubě. Posledním majetníkem B-na z rytířů Bzenských byl Jan Václav Bzenský, který r. 1694 prodal zboží bzenské Janu Rudolfu Zárubovi z Hustiřan, hejtmanu kraje mladoboleslavského, za 91.500 zl. R. 1724 koupil panství bzenské Jan Jáchym Pachta, svob. pán z Rájova, jehož nejstarší syn František Josef Pachta vystavěl v B-ně kostel, faru a zámek. Nynějším majitelem B-na je rodinný fond panující rodiny rakouské. — Někdy zde stávaly dvě tvrze, jedna ve Velkém a druhá v Malém dvoře, z nichž se zachovaly nepatrné zbytky a tři dvory. Asi 10 minut od B-na záp. jmenují se pole Prošovice, zbytky pohanského žároviště; r. 1364 stával zde ještě dvůr téhož jména. V B-ně a okolí nalezeno mnoho předhistorických památek. — 2) B., ves u Netřebic, blíže Nimburka, zaniklá ve třicetileté válce.