Ottův slovník naučný/Bezdružice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bezdružice
Autor: Bedřich Bernau
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 923. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Bezdružice

Bezdružice (Weseritz), okresní město se 160 d. a 1126 obyv. něm. (1880), v hejtm. a vikariátu tepelském, arcid. pražské, má farní chrám Nanebevzetí P. M. s obrazem sv. Jana N. od Brandla a náhrobky Jiřího (1525) a Václava (1536) Bezdružických z Kolovrat. Nad městem zámek vystavěný r. 1772 na rozvalinách starého hradu a na západní jeho straně zbytky hradu z poč. XVI. stol. a ze starší ještě doby. Škola, okr. úřad, pošta, nemocnice, synagoga. B. náležely původně k údělu Hrabišiců; Kojata odkázal je r. 1227 Vojslavu a Bohuslavu, jejichž potomci snad byli rytíři z Bezdružic, z nichž se připomíná Vyšemír roku 1330 a Bušek ku konci XIV. stol. Na zač. XV. stol. seděla již na B-cích větev pánů z Kolovrat, jež odtud příjmení Bezdružických přijala: nejprve Purkard r. 1403 a synové jeho Purkard, Aleš a Jan, později od roku 1438-87 synové Purkardovi Jan a Albrecht. Prvnějšímu Jiří vysadil r. 1459 ves B. za město. Z 5 synů Janových vládl Jiří na B-cích a po bezdětné smrti jeho bratr jeho Václav na Košátkách, ač užitky zůstaly vdově Alžbětě z Vitzthumu. Po jejím a Václavově úmrtí zdědili nápad na B. potomci třetího bratra Dětřicha († 1508), zejména vnuk jeho Jan; ale ten roku 1540 B. odprodal Janu Elbognerovi z Doleního Šenfeldu za 6300 kop. Tento zanechal panství to synům Janu a Kašparovi, po jejichž smrti pro přílišné dluhy k rukám nezletilých dědicův od nejv. úředníků zemských r. 1569 prodáno Jáchymovi ze Švamberka za 16.000 kop gr. Po Jáchymovi nastoupil Jan a když zemřel roku 1615, dostalo se panství synům bratra jeho Jiřího Petra, z nichž r. 1624 Jan Fridrich ze Švamberka sám je ujav při bezdětné smrti své r. 1659 choti Marii Magdaleně, purkraběnce z Donína, odkázal. Zámek a městečko B. byly r. 1646 od Švédů vypáleny. Panství samo přešlo r. 1669 na Jana Krištofa Ferd. z Heissensteinu, za něhož v okolí vypuklo selské povstání; r. 1679 byli povstalci ti na Ovčím vrchu u B-c po tuhém boji od císařského vojska potřeni. R. 1696 zdědila B. hraběnka Marie Kateřina z Roggendorfu, rozená z Heissensteinu, a po ní dostaly se hraběti Petrovi Fil. z Berlepšů, jenž r. 1711 upadl do kridy, na čež B. r. 1712 koupil Max Karel kníže z Löwenstein-Wertheimu, při jehož rodu od r. 1768 jako fideikommiss posud trvají. Znak jest štít kolmo přepůlený, v pravém, červeném poli stojí věž bílá, v levém, zlatém rytíř v plné zbroji držící pravicí praporec modrý s červenobílým orlem, levicí štít o bílém a červeném poli s medvědí tlapou. (Viz vyobr. č. 557). -nau.