Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Baroche

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Baroche
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 344. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Baroche [-ròš] Pierre Jules, francouz. právník a státník (* 18. list. 1802 – † 2. listopadu 1870 na ostr. Jersey). Stal se r. 1823 advokátem a zvolen r. 1846 za starostu (bâtonnier) řádu adv. u dvoru appellačního v Paříži. R. 1847 zvolen za Rocheforta poslancem do komory deputovaných, kde zasedal na levici jsa horlivým přívržencem dynastické opposice a odpůrcem ministerstva Guizotova, pro jehož obžalobu r. 1848 hlasoval. V konstituantě, do níž zvolen za dep. Charente-Inférieure a jejíž místopředsedou r. 1849 se stal, přiblížil se ku pravici a zastával se presidenta Ludv. Napoleona. Stav se gener. prokurátorem dvora appell. vedl veř. obžalobu v processu pro attentát z 13. čna 1849. Převzav r. 1850 ministerstvo vnitra způsobil obmezení práva volebního, spolčovacího a tiskového (zavedením kolku časop. a zvýšením kauce), vypovídání polit. provinilcův a prosadil zákon z 31. května, musil však 18. ledna 1851 odstoupiti následkem vota nedůvěry. Od 10. dub. do 14. říj. byl pak ministrem věcí zahran. a po státním převratu stal se místopředsedou konsultativní kommisse a prohlásil veřejně výsledek plebiscitu. R. 1852 jmenován místopředsedou a pak předsedou státní rady, r. 1855 majitelem velkokříže čestné legie, r. 1860 min. věcí zahran. a byl pak jako min. bez portefeuillu výmluvným řečníkem vlády ve sboru zákonodár. a v senátě. Povolán také do rady rodinné a regentské. Od r. 1863–69 byl min. spravedlnosti, pak min. kultu; r. 1864 jmenován senátorem a byl původcem dekretu z 5. ledna 1865, jímž zakázáno biskupům prohlášení prvé části encykliky Quanta cura pap. Pia IX. Od r. 1869 byl předsedou senátu až do rozpuštění jeho 4. října 1870. Na to po pádu císařství prchl z Paříže na ostrov Jersey, kde zemřel.