Ottův slovník naučný/Barchov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Barchov
Autor: Jan Vítězslav Krecar, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 322. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Barchov
Související články ve Wikipedii:
Barchov (okres Hradec Králové), Barchov (okres Pardubice), Barchůvek

Barchov: 1) B. Veliký (Gross-Barchov), statek allodiální a ves katastr. i pol. v Čechách, 80 domů s 538 ob. (1880; 527 Č., 10 N.), kraj jičínský, okres N. Bydžov (1½ hod. jihových.), fara Babice; zámek s kaplí sv. Jana Nepom , myslivna, mlýn. B. V. byl rodinným sídlem pánů z Barchova; jménem se uvádí Mikuláš z Barchova, který r. 1412 založil kapli sv. Máří Magd. na hradě pražském, oltář sv. Petra a Pavla a r. 1421 sněmem čáslavským zvolen do sboru 20 mužů, kteří měli vlásti královstvím Českým, dokud by nebylo krále. Později dostali se rytíři z Barchova v držení Dalie, odkud pak psali se Dašickými z Barchova. — V XVI. stol. náležel B. V. Jiřímu ml. Dobřenskému z Dobřenic, který r. 1569 a 1571 sněmům zemským v Praze byl přítomen. Roku 1675 prodán od Vil. Jindř. Odkolka z Oujezdce sv. p. Janu Ferd. Rašínovi z Riesenberka za 17.000 zl. Ten držel B. V. až do r. 1702, kdy za 37.000 zl. prodán Marii Alžbětě ze Šafgoče, roz. hrab. z Valdštýna. Od ní r. 1707 přešel koupí za 40.000 zl. na Marii Magd., provd. Röhrichovu z Kleinberka, roz. z Puteány, která jej zanechala svému synu Petru Antonínu, po jehož smrti přešel na vdovu po něm pozůstalou, Annu Barboru, roz. z Malovce. Ta prodala jej r. 1727 za 36.000 zlatých druhému svému manželu Krištofu Norbertu Voračickému, svob. p. z Paběnic, který jej držel ještě r. 1737, kdy zámek barchovský znova vystavěl. Později přešel B. V. na hr. Annu Josefu Liebšteinskou z Kolovrat, roz. Collorredo-Waldsee, která r. 1748 rytíři Jos. Bart. z Vlkánova za 38.000 zl. jej prodala. — V novějších dobách dostal se B. V. v držení c. k. invalidovny pražské. — Sev.východně od něho jest

2) B. Malý (Barchovek, Klein-Barchov), statek allodiální a katastr. i pol. ves, 61 domů; 373 obyv. česk., kraj jičínský, okres a i pošta N. Bydžov (1¼ hod. jihových.), fara Mlíkosrpy; zámek, vystavěný od Jiřího Jindřicha Vančury z Řehnice, s veřejnou kaplí sv. Anny; synagoga, dvůr poplužní. — Nejstarším známým držitelem statku B-a Malého byl Felix Penský, kterému po bitvě bělohorské vzat, a Janu Kunigovi za 2333 kop gr. prodán. Kol r. 1690 drželi jej svob. páni Vančurové z Řehníce, r. 1774 Anna z Ehrenbergu. Ta prodala r. 1780 statek B., který záležel v zámku, pivovaru, dvoru popl. a kapli sv. Anny, svob. p. Obiteckému z Řabenhauptu. Později (od r. 1790) v držení jeho byl Jan Bapt. Burghardt, a po něm (1809) syn Jan Nep. Burghardt. Od toho přešel (1835) na Leopolda Burghardta. Roku 1844 koupil statek ten od předešlého držitele Jan hrabě Thun z Hohenšteina a r. 1852 prodal jej za 66 500 zl. stř. Prokopovi a Anně Urbanovým. Roku 1872 koupil jej za 165.000 zl. r. č. Gustav z Dürfeldu, r. 1875 za 94.000 zl. Ant. Milner. Od r. 1880 jest B. majetkem Václ. A. Fišery a choti jeho Herminy. Až do r. 1780 byl sousední malý statek Metličany spojen s Malým B-em; toho roku postoupen benediktinům broumovským.Kcr.

3) B., ves v Čechách, 34 d., 305 obyv. č. (1881), hejtm., okr. a býv. dom. Pardubice (2 hod. jihozáp.), fara Jestbořice; škola.