Ottův slovník naučný/Barbarorum leges

Ottův slovník naučný
Barbaro	Barbarorum leges	Barbarossa

Údaje o textu
Titulek:	Barbarorum leges
Autor:	Jan Jaromír Hanel
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 288–289. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Barbarorum leges (lat.) nazývají se sepsání národního práva oněch germánských národností, kteréžto průběhem t. zv. stěhování národů na pevnině evropské národní státy založily; v širším smyslu označují se výrazem tím druhdy i práva národností těch, bez ohledu na to, byla-li sepsána nebo ne. Sepsání B. l. vznikla průběhem V.–IX. stol. pravidelně tak, že na národních shromážděních mužové práva znalí (sachibarones, asega) právní zásady sepisovati dávali a národ sepsání schválil. Druhdy i panovníci sami dali za spolupůsobení velmožů svých sepsání taková zpoříditi. Zevní forma B. l., z nichžto jednotlivá jmény těch kterých národností se označují, není vždy stejnou. Některé z nich obsahují pouze nečetný počet nálezů, kdežto jiné se jeví jako obsáhlé sborníky právních zásad, druhdy i dosti abstraktně vyslovených i důvody opatřených. B. l. sepsány jsou latinsky; četné však německé technické výrazy, v sepsáních těch se vyskytující, jakož i německá vazba vět a p. dokazuje, že latinská sepsáni jsou začasté jen dosti nesprávným výrazem právních zásad, jazykem národním vyjadřovaných. Obsah B. l. týče se především práva trestního i řízení soudního; mimo to leckterých poměrů práva veřejného, zejména postavení panovníkova, jednotlivých stavů atd. Poměry práva soukromého jen v menší míře jsou tu upraveny, nejvíce ještě poměry práva vlastnického, poměry manželské i dědické. Povahou svojí jsou zásady v B. l. vytčené zpravidla čisté germanskoprávního původu; pouze sporadicky nalézají se tu zásady pocházející z práva církevního i římského. Veškeré B. l. vykazují sice v základních svých zásadách shodu, jasně dokazující vnitřní příbuzenství jejich; v jednotlivostech se však druhdy dosti rozcházejí, i lze vzhledem k větší nebo menší shodě zásad oněch roztříditi B. l. v následující skupiny: 1. Národní práva mimosvevských národů, tedy práva francká (lex Salica, l. Ribuariorum i Euua Chamavorum), práva Sasův i Frisů (l. Saxonum, l. Frisionum) i práva Langobardů. Přechod těchto práv k národ. právům svevským tvoří nár. právo Durynků (l. Angliorum et Werinorum h. e. Thuringorum). 2. Národní práva svevská, tedy práva Alamannů i Bavorů (l. Alamannorum i l. Baiuvariorum), jakož i práva národní svevo-gotská (l. Wisigothorum i l. Burgundionum). Srv. vůbec Hanel, Říšské i právní dějiny něm. §§. 26.–30. –l.