Ottův slovník naučný/Bahrdt

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bahrdt
Autor: Karel Veselík
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 83. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Bahrdt Karl Friedrich, protest. theolog (* 1741 v Bischofswerdě - † 1792 v Halle). Již jako jinoch liboval si v životě nezřízeném a nezměnil se ani, když vystudovav v Lipsku r. 1763 stal se tam professorem jazykovědy biblické. R. 1768 přijav místo professora filosofie a biblických starožitností v Erfurtě brzo způsobil pohoršení přednáškami svobodomyslnými, pak r. 1771 i v Giessenu nesrovnávaje se s ustálenou naukou náboženskou a byl proto r. 1775 propuštěn z úřadu. Ještě jednou B. zkusiv veřejné činnosti jako generální superintendent v Dürkheimu ve Falci nedovedl zapříti své povahy k prudkému polemisování nakloněné, až říšskou dvorní radou prohlášen byl neschopným, zastávati nějaký duchovní úřad. Od r. 1779 žil soukromě v Halle z výtěžku přednášek o filosofii, rhetorice a o starých klassicích, jmenovitě o Tacitovi. Pak zavedl si se služkou v okolí města hostinství, za jehož trvání velká nákaza nemravnosti do města vnikala. Konečně usvědčen byv, že proti státu a církvi působí, odsouzen na rok do vězení v pevnosti magdeburské, odkud obdržev milost po půl létě do Halle se vrátil. Povahu B-ovu lze stopovati také v jeho spisech, zvláště ve frivolním způsobu, kterým popírá mnohé nauky náboženské, než zase uznati, jest, že i mnohou přesvědčující pravdu vyložil mluvou skoro veskrze lahodnou. Ze spisů B-ových jsou důležitější: Briefe über di systematische Theologie (Eisenach, 1770 až 1772, 2sv.); Briefe über die Bibel im Volkston; Geschichte meines Lebens (Berlín, 1790 4 sv.); Moral für die Bürger (1790). Srv. Leyser, K. F. Bahrdt, 1870, 2. vyd. Vsk.