Ottův slovník naučný/Bahamské ostrovy

Ottův slovník naučný
Bahamské mělčiny a průlivy	Bahamské ostrovy	Bahar

Údaje o textu
Titulek:	Bahamské ostrovy
Autor:	Vojtěch Mayerhofer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 75-76. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Bahamy

Bahamské ostrovy, zvané též Lucayským souostrovím, archipel Britsku patřící, jenž od ostrova Haiti směrem severozápadním táhne se k vých. pobřeží Floridy délkou 940 km mezi 20° 55' — 27° 31' s. š. a 71° 10' — 79° 5' z. d., od pevniny americké oddělen jsa Novým Bahamským průlivem čili Floridskou úžinou, od ostrova Kuby Starým Bahamským průlivem. Na tomto prostranství rozseto jest více než 3000 ostrovů, ostrůvků, skalin (špan. los cayos, odkud jméno Lucayos) a útesů, z nichžto však jen asi 30 jest rozsáhlejších a 20 obydlených. Jsou to nejvyšší místa několika podmořských korálových a pískových planin, které z hloubi 3 až 4000 m příkře vystupujíce průměrně jen 5 až 10 m (zřídka 20—30 m) pod hladinou vodní se skrývají, ano některé za odlivu i nad moře se vynořují, plavbě jsouce vůbec velmi nebezpečny. Jsou to hlavně Malá Bahamská mělčina na severu (14.000 / km²), Velká Bahamská mělčina na jihu (96.000 km²) a Caicoská mělčina na jihových. (5000 km²). Na Malé Bahamské mělčině vystupují větší ostrovy: Velká Bahama (angl. Great Bahama) pod 26°40' s. š. a 78° z. d., se značnými lesy a asi 950 obyv. na 1542 km², pak Velký Abaco čili Lucaya a Malý Abaco. Dále k jihu následuje průliv Providenceský, načež z Velké Bahamské mělčiny, do níž hluboko vnikají tři podmořské zátoky: od severu Tongue (jazyk) of Ocean, od vých. Exuma-Sound a Jumentos-Bay, vyrůstají ostrovy Androské (St. Andrews), východně od nich hlavní ostrov bahamský New-Providence s Nassavou, nejlepším to přístavem a hlavním městem souostroví, pak Eleuthera, Great Exuma, Long Island (Yuma), opodál mělčiny na východ Malý San Salvador (Little S. S.), Cat Island, San Salvador (Watlings I.), Rum Cay, Crooked Islands, Acklin, Mariguana, Malá a Velká Inagua. Vých.-jihových. od Velké Bahamské mělčiny jest menší mělčina s ostrovy Caicos, a konečné nejvýchodnější důležité ostrovy Turky (Turks Island). Půda těchto všech ostrovů skládá se z vrstev vápenných, lasturami promíšených, s nevalnou vrstvou úrodné prsti. Porosní, měkký kámen skalin jest výbornou stavební hmotou, na vzduchu tvrdnoucí. B. o. jsou z pravidla dlouhé, úzké a tak nízké, že některé za přílivu bývají z části i mořem zaplavovány. Největší jejich výše, 130 m, jest na Malém Salvadoru. Kromě ostrova Androsu nemají tekoucí vody, a ze studen pro jejich přílišnou hloubku voda nesnadno se čerpá; za to B. o. dostatečně svlažují deště po celý rok vhodně rozdělené (roční srážky 108 až 113 cm). Vedle četných bažin, z nichž dobývá se mnoho soli, jsou zde výborné pastviny, a dobře vzdělaná půda plodí obilí, kukuřici, rýži, zemáky, tamarindy, olivy, fíky, banány, ananasy, citrony, pomoranče, melouny, chlebovník, skořici, hřebíček, zázvor, indych, tabák, cascarillu, kávu, cukrovou třtinu a j. Též pěstování bavlny za občanské války severoamerické značně rozkvetlo. Na větších ostrovech, zvláště na Androsu a Abaku, jsou rozsáhlé lesy, poskytující hojně stavebního i vzácného dříví (cedr, lentišek, lignum vitae, mahagoni), pohříchu však pro nedostatek pracovníků a kommunikace nelze z nich dostatečně těžiti. Podnebí jest zdravé; v létě teplota kolísá mezi 23—36° C. (prům. 28°), v zimě (prům. 18° C.) pak jest zde podnebí tak lahodné a stejné, že sem přichází ze Spoj. Obcí mnoho hostí trpících plicními chorobami, zejména do Nassavy. Časem prudké vichřice mnoho škody působí na ostrovech. — Kromě zemědělství zabývá se obyvatelstvo B-kých o-vů značným chovem dobytka, zvláště ovcí, pak drůbežnictvím a velmi výnosným lovem ryb, želv a mořských hub. Obchod není právě valný; vyváží se především množství soli (zvláště z Inague a Turks-Isl.), mycí houby, guano, perleť, želvovina i želvy, vlna, ovoce do Anglie a do Spoj. Obcí; dováží se víno, lihoviny, bavlna, hedvábné látky, potraviny, drobné zboží a j. Roku 1885 ceněn dovoz na 235.000 lib. sterl., vývoz na 180.000 lib. sterl. — Obyvatelstva mají B. o. 48.299 (1881) na 14.535 km², mezi nimi asi čtvrtinu bělochů. Z toho připadá 575 km² se 4778 obyv. na Caicoské ostrovy a Turks Island, které od r. 1848 politicky jsou odděleny od ostatních B-kých o-vů majíce svou zvláštní vládní radu s kommissařem en chef v čele, ve správních záležitostech podřízenou guvernéru jamaiskému, kdežto v čele Bahamského vladařství (43.521 obyv. na 13.960 km²) jest v Nassavě guvernér s výkonnou vládou o 9 členech, zákonodárnou radou rovněž 9člennou a 28 poslanci sněmovními. B. o. mají svého biskupa, 80 veřejných škol a britskou posádku 100 mužů. S Floridou spojeny jsou kabelem. — Objevitelem B-kých o-vů jest Kolumbus, jenž dne 12. října 1492 přistál u Watling's Islandu (nikoli u Malého St. Salvadoru, jak dříve tvrzeno). Karibské obyvatelstvo domácí vymizelo pod tlakem Španělů, kteří z velké části zavezli je do dolů pevniny americké i ostrova Sv. Dominika, aniž znova opatřili B. o. osadnictvem. Angličané zabrali je poprvé r. 1629, byli však již r. 1641 vypuzeni od Španělů, ale i ti nezůstali jejich majetníky, a panství nad ostrovy, které na počátku XVIII. století byly též útočištěm pověstných flibustýrů, střídalo se rozmanitě dle štěstí válečného, až konečně roku 1783 smlouvou versailleskou ponechány Anglii. f.