Ottův slovník naučný/Babinská republika

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Babinská republika
Autor: František Alois Hora
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 13. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Babinská republika (rzeczpospolita Babińska), společnost založená Stanislavem Pszonkou v jeho vsi Babině k pěstování humoru a zábav a důležitá ve společenských dějinách polských svou tendencí rozmarně satirickou. Jako zakladatel její Stanislav Pszonka, erbu Janina, sudí lubelský, byl osobou váženou a proslulou, tak společnost tato vůbec při hlavním účelu baviti se, přece vždy držela se na výši zdravého, neškodného humoru a jemných vtipů. Měla hodnostáře své dle vzoru polského státu, vojvody, kastelány, starosty, hetmany, kancléře, senátory atd. Úřady i hodnosti vtipně a satiricky rozdělovány mezi jednotlivé členy vzhledem k jejich slabým stránkám a křehkostem; kdo vždy a všude rád mluvil o své udatnosti, stal se hetmanem nebo pasován na rytíře, kdo rád mnoho mluvil a neuvěřitelného, stal se řečníkem nebo kancléřem, kdo rád vykládal o politice, senátorem, kdo mluvil o náboženství nemístně horlivě nebo pohrdlivě, nazván kazatelem a t. p. Též dávala b. r. patenty, privileje a diplomy s pečeťmi; o schůzích činěny protokoly. Schůze konané v místnosti »gielda« zvané byly společenskými zábavami, které nejen mravně působily, nýbrž i společensky vychovávaly v uhlazenosti, zdvořilosti, skromnosti atd. Mezi členy b-ké r-ky byly téměř všecky vynikající osobnosti, na př. Kochanowski, Rej z Nagłowic, Sęp, Paprocki a j. I Sigmund August rád se zasmál vypravování o b-ké r-ice. Vlivu b. r. dosáhla velikého; způsobil jej vzrůst její a rozhlášenost, kterých si získala směrem svým kratochvilným, rozmarným a zároveň mravně opravným. Odtud i cena a důležitost její historická. Nejlépe dařilo se společnosti za Sigmunda Augusta († 1572), kdy řízena byla hlavně zakladatelem svým. Z nástupců tohoto vyniká nejvíce učený a hrdinský Adam Pszonka. B. r. trvala až do doby Michala Wiszniowieckého a pak v nepříznivých pro ni dobách zanikla. Upomínka na ni ozývá se až doposud v přísloví o věci neuvěřitelné: »Musiał to w Babinie słyszeć«. Protokoly b-ké r-ky zachovány až dosud; čásť jejich jest ve knihovně pulavské v Petrohradě, čásť odvezena Švédy do Štokholmu. První psal o b-ké r-ice Stanislav Sarnicki v Annales z r. 1587. Z něho čerpali Mikuláš Chwalkowski (Singularia quaedam Polonica) a Hartknoch (Respublica Polonica). Později: X. Szaniawski (Pamiętnik Warszawski, r. 1818); Kaz. Wójcicki (Przysłowia, sv. 2.), hr. Tarnowski, Rzeczpospolita Babińska (Przegląd Polski, 1882). Srvn. »Republika babinská« od F. A. Hory ve »Slovanském sborníku«, 1886. Ha.