Ottův slovník naučný/Babenberg

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Babenberg
Autor: Vojtěch Jaromír Nováček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 7–8. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Babenberkové

Babenberg (jinak Altenburg), hrad ležící 2 km jihozáp. od Bamberka, města bavorského, které od něho jméno obdrželo. Dle hradu toho psal se mocný rod francký, jehož nejstarší známý předek Poppo vyskytá se v listinách poprvé roku 819. Starší syn jeho Jindřich byl velitelem tělesné stráže Karla Tlustého, později markrabětem v krajišti Severním, založil hrad B. a padl v boji proti Normanům (886), kdežto mladší Poppo byl nějaký čas markrabím durynským, musil však utrpěv porážku úřad ten postoupiti (892) Konrádovi Franckému, což zavdalo příčinu ke dlouholetým bojům mezi B-y a Konrádovci. Když Konrádův bratr Gebhard stal se vévodou lotrinským, spojili se synové Jindřichovi Adalbert, který se psal první hrabětem z B-a, Adelhard a Jindřich se stranou jemu odpornou; došlo k válce a dne 21. září 902 B-ové od Konrádovců poraženi, Jindřich padl, Adelhard zajat a odpraven. Adalbert pokračoval ve válce a porazil dne 27. ún. 906 u Fritzlaru Konráda, který v boji padl, avšak Adalbert brzo potom zajat a dne 9. září 906 jako rušitel míru říšského sťat. Za Ottonů rod B-ů opět se povznesl: Poppo († 984) byl biskupem ve Vircpurku, Berchtold († 980) dostal franckou marku Východní, Liutpoldovi (snad vnuku Adalbertovu) propůjčil r. 976 císař Otto II. znovuzřízenou bavorskou Východní marku, od roku 996 Ostarrichi (Rakousy) nazývanou. Liutpold († 994) stal se zakladatelem nové dynastie, která zemi dala 12 panovníků, a to 7 markrabí a 5 vévod (viz rozrod) a vymřela po meči Bedřichem II. Bojovným r. 1246, načež Rakousy přešly na Přemysla Otakara II., krále českého, který sestru Bedřichovu Markétu pojal za manželku. Vedlejší větev mödlinská, kterou zal. Jindřich († 1183) mladší, syn prvního vévody Jindřicha Jasomirgotta, zanikla již ok. roku 1228. — B-ové položili pevný základ k pozdější velikosti Rakouska; k marce původně malé připojili okolní země, tak již r. 1043 levé poříčí Litavky, r. 1058 území mezi Litavkou, Fišou a Moravou, r. 1156 čásť nynějších Rakous Horních, v l. 1186—92 Štýrsko, roku 1229 frisinská léna v Krajině a statky hrabat Eppanských. Od r. 1156 užívali B-ové titulu vévodského a zaujímali v říši Německé postavení čestné a důležité; o vzdělání a rozkvět své země pečovali horlivě, sídlem jejich byl v prvních dobách Medlík, později Kahlenberg, od Leopolda III. Vídeň. Jednotlivé B-y viz pod příslušnými hesly. Nk.

Rozrod Babenbergů rakouských.png