Ottův slovník naučný/Babí léto

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Babí léto
Autor: Bohumil Bauše
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 11. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Babí léto

Babí léto, též Svatováclavské nebo Marianské léto (Filamenta Divae Virginis), jemné pavučiny za jasného počasí v září jednotlivě nebo v chumáčích ve vzduchu poletující. Ač ve starověku a středověku dostalo se zjevu tomu výkladů nejpodivnějších, viděla v tom mysl nepředpojatá vždy jen pavučiny pavoukův, o nichž anglický lékař Hulse a Martin Lister kolem roku 1676 poprvé se zmiňuji. A. Menge pozoroval za teplého dne v říjnu, jak zábradlí mostu pokryto bylo tisíci drobných pavouků, kteří všichni měli zadek namířený do výše pod úhlem 45° vypouštějíce pavučiny proti větru. Lehounká nitka unášená zahřátým vzduchem táhne se stále z pavouka dále, až pavouk tah ucítí a sám opustiv své stanovisko vzduchem pluje chovaje se při tom zcela passivně. B. l., jež tvoří hlavně mladí pavouci rodův Erigone a Pachygnatha, pak pavouci čeledi slíďáků (Lycosidae) a běžníků (Thomisidae), spatřujeme teprve, když jemné pavučiny spojivše se v tlustší vlákna k zemi klesají. V těch již nenalézáme původců pavučin, ani již dříve spustili se po dlouhé niti k zemi. John Blackwall označil za příčinu b-ho l-ta to, že snaha po výživě nutí mladou generaci, aby na podzim změnila bydliště. Mladá zvířata, žijící pospolitě, postřehnou pojednou nejistotu, že se uživí, i robí si tedy, by rychleji dostala se s místa, létací stroj, jemuž svěřují se nazdařbůh. Darwin viděl na lodi Beaglu, na níž plul kolem světa, na 60 mil od pevniny tisíce malých pavouků, kteří tam přiletěli na své niti. Bše.