Ottův slovník naučný/Břeclav

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Břeclav
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 618. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Břeclav

Břeclav: 1) B., Břeclava (Břecslav, Brečislav, něm. Lundenburg), okr. město v markrabství Moravském, rozkládající se po obou březích řeky Dyje v nejjižnějším cípu Moravy na samých hranicích moravskorakouských. Leží 510' n. m. ve velmi úrodné krajině na začátku Moravského Pole. Čítá 410 d., 1998 čes., 3067 něm. obyv. (1880), z nichž 377 židů. Farní kostel sv. Václava, v němž vykonávají se služby boží v jazyku českém, a v kapli sv. ap. Cyrilla a Methoděje jazykem něm., radnice, chudobinec, zámek vystavěný v XVII. století na způsob starých hradů se dvěma věžemi, 5třídní ob. čes. škola a 5třídní něm., měšťanská škola pro chlapce a dívky, 2 opatrovny čes. a něm., 3tř. židovská škola v tak zv. židovské obci, pošta, telegraf, veliké nádraží sev. dráhy cís. Ferdinanda, která odtud do Vídně, do Krakova, Brna, Olomouce a Zellendorfu běží, veliký spolkový cukrovar s raffinerií, 2 sladovny, válcový mlýn a výroba kvasnic. Jsou zde znamenité týdenní obilní trhy, na které se dováží obilí nejen z okolí B-ě, nýbrž i ze sousedních Rakous a Uher. Také sluší zaznamenati silný obchod dřevařský. Obyvatelé živí se průmyslem, obchodem a řemesly. Na jihových. straně v knížecí oboře, v níž se chová vysoká zvěř, krásný lovecký zámek zv. „Pohanský“, v ital. slohu roku 1811 vystavěný, a v nedalekých Lanech taktéž lovecké stavení s velkým valem a myslivnou, vesměs to majetek knížete Liechtenšteina. Ve středověku byla sídlem údělných knížat českých a moravských a sídlem župy (o čemž srovn. Břeclavsko). Byla též již v nejstarší době sídlem archidiakonátu a děkanátu. R. 1310 byla nadána vlastním právem městským a mohla zakládati města a nadati je svým právem. Tak stala se mateřským městem městečka Bzence. B. mnoho trpěla za vpádů maďarských, za válek husitských, 30leté, několikráte útokem vzata a vypálena, obzvláště Švédové, Tataři a Turci zpustošili ji, r. 1742 skoro celá vyhořela. Až do r. 1873 byla B. městysem a teprve toho roku na město povýšena. Viz „Arch. Pam.“, díl III., str. 104.; Leopold Čudan, Chronik der Stadt Lundenburg (B., 1887). Wolný, díl II., 143.

2) B. Stará (něm. Altenmarkt), městys t., hejtm. Hodonín, okr., fara a pošta Břeclav, 2tř. škola, 186 d., 1273 obyv. čes. (1880).