Ottův slovník naučný/Büchner

Ottův slovník naučný
Buchner	Büchner	Bucholtz

Údaje o textu
Titulek:	Büchner
Autor:	Josef Durdík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 872–873. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Büchner
Související články ve Wikipedii: Georg Büchner, Louise Büchnerová, Ludwig Büchner

Büchner: 1) B. Georg, spisovatel něm. (* 1813 v Goddelau — † 1837 v Curichu). Studoval medicinu, musil však pro spisek Der hessische Landbote, plný myšlének revolucionářských, uprchnouti do Štrasburku a odtud do Curichu, kde se r. 1836 habilitoval na universitě pro filosofii a srovnávací anatomii. O velikém jeho nadání svědčí jeho spisy: Dantons Tod, truchlohra; satirická veselohra Leonce und Leona; tragédie Wozzek; Lenz, novella; překlady z Victora Huga, mnohá pojednání filosofická a medicinská. Sebrané spisy jeho vydány byly r. 1879 ve Frankfurtu n. M

2) B. Louise, sestra před. (* 1823 v Darmstadtě — † 1877 t.). Proslavila se svými spisy o společenském postavení ženy a snahou o zavedení ručních prací do dívčích škol jako předmětu povinného. Hlavní dílo její jest: Die Frauen und ihr Beruf (Frankf., 1855; 5. vyd. Lipsko, 1883); Praktische Versuche zur Lösung der Frauenfrage (Berlín, 1870); Über weibliche Berufsarten (Darmstadt, 1872); r. 1870 ujala se redakce časopisu »Der Frauenanwalt«. Její sebrané spisy vydány byly ve Frankfurtě roku 1878 ve 2 sv.

3) B. Ludwig, horlivý zástupce a šiřitel materialismu v Německu (* 1824 v Darmstadtě). Usadil se jakožto praktický lékař ve své otčině, načež přesídlil do Tubink, kdež stal se assistentem na klinice a r. 1854 se habilitoval na universitě jakožto soukromý docent. Avšak následkem nepříjemných rozmíšek, které si způsobil pro svůj materialistický směr, vzdal se dráhy akademické a vrátil se do Darmstadtu, kdež opět ujal lékařskou svou praxi. Nejnovější materialismus ve střední Evropě připojuje se k naturalismu Feuerbachovu užívaje ovšem také výtěžků starších a zejména všech rázných průpovědí v minulém století vzniklých. Počal se více šířiti od r. 1854, v němž vypukl t. zv. »spor o duši« na shromáždění přírodozpytcův a lékařů v Gotinkách. Spor vyvolal celou literaturu pro a proti, v níž účastnili se přírodozpytci, zejména lékaři i filosofové odborní, a nabyl velikého rozměru i dosahu. Ohniskem materialistických zásad za té doby nejsoustavněji pronesených stalo se právě dílo B-ovo Kraft und Stoff (Síla a hmota). Hlavní jeho poučka zní, že síla a hmota vyskytují se veskrze pospolu, jedna ode druhé odděliti se nedá, a jakož tedy hmota bezpečně dána jest, takož ani zvláštního, samostatného principu myslícího (duše) není, a všechno, i dění tak zvané duševní se vysvětluje extensivním pohybem atomů hmotných. Čelné toto dílo B-ovo vyšlo r. 1855 a v tehdejším klidu politické reakce bylo mu tím snáze vzbuditi pozornost neobyčejnou. Rozšířilo se brzy v četných vydáních (nyní již v 16. vyd. z r. 1887). Namanulo se ihned každému čtenáři jakožto obdoba knihy materialistické z XVIII. stol. »Système de la Nature«; považovánoť přímo za »bibli materialismu« a v táboře protivném přezděno mu »Eine wahre Trutzburg des Unglaubens«. Knihu tuto doplňuje, vykládá i obhajuje B. celou řadou článků, posudků, studií, obran, které sebrány vyšly pod názvem Aus Natur und Wissenschaft (2 díly, 1873 a 1884). Soustavnějšího rázu jest spis Natur und Geist (1857, 3. vyd. 1876), kdež autor hlubší otázky filosofie, zejména poznatkoslovné řešiti a rozběžné směry v táboře materialistickém sjednotiti usiluje. Ostatní spisy jeho jsou: Die Darwinsche Theorie von d. Entstehung u. Umwandlung d. Lebewelt (5. vyd. 1890); Physiologische Bilder (2 díly, 1875); Der Mensch und seine Stellung in d. Natur u. Gesellsch. (3. vyd. 1889); Der Gottesbegriff und seine Bedeutung in d. Gegenwart (2. vyd. 1874); Das Alter des Menschengeschlechtes nach Sir Charles Lyell (2. vyd. 1874); Aus dem Geistesleben d. Thiere (3. vyd. 1880); Licht und Leben (1882); Liebe und Liebesleben in d. Thierwelt (2. vyd. 1882); Die Macht d. Vererbung (1882); Der Fortschritt in d. Natur u. Geschichte (1884); Thatsachen und Theorien aus dem naturwissenschaftlichen Leben d. Gegenwart (2. vyd. 1887); Über religiöse und wissenschaftliche Weltanschauung (1887); Das künftige Leben und die moderne Wissenschaft (1889); Zwei gekrönte Freidenker (1800); Fremdes u. Eigenes aus dem geistigen Leben der Gegenwart (1890). Dd.