Ottův slovník naučný/Bílek (osoby)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bílek (osoby)
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 56. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Autor:Tomáš Václav Bílek
Heslo ve Wikipedii: Tomáš Václav Bílek

Bílek: 1) B. Jakub (* 1516 v Ml. Boleslavi — † 1581 v Napajedlích), kněz bratrský, důvěrník a písař J. Augusty, s nímž snášel všecky osudy i uvěznění na Křivoklátě až do r. 1561, kdy propuštěn byl na svobodu odřeknuv se jednoty a přijav svátost oltářní z rukou kněze pod obojí. Za to byl vyloučen z jednoty a zbaven kněžství. I na svobodě biskupa svého neopustil, nebo vstoupiv do služby u zámeckého hejtmana křivoklátského, Ladislava ze Šternberka, pomáhal Augustovi a opisovat jeho spisy na čisto. Po propuštění Augustově ušel B. tajně r. 1564 za ním, smířil se s jednotou a zastával úřad kněžský na rozličných místech, posléze v Napajedlích. V městě tom počal na vyzvání mnohých, aby popsal své a Augustovo utrpení, psáti životopis Augustův od r. 1555, kterého roku přestal Jan Blahoslav, a dokonal jej r. 1579 popsav vše věrně a důkladně, jak jiný toho učiniti nemohl.

2) B. Tomáš (* 30. září 1819 v Deštné na Táborsku) v Hradci Jindřichově odbyl studia gymnasijní s prospěchem výtečným (praemio unus donatus), konal studia filosofická v létech 1839—40 na univ. pražské, kdež se též podrobil zkouškám k professuře gymnasijní potřebným, supploval roku 1844 na gymnasiu litoměřickém, r. 1845—46 byl supplentem a zároveň od l. 1845—48 adjunktem na gymnasiu malostranském v Praze. R. 1848 ustanoven byl (poslední dle dřívějšího způsobu) za professora na gymnasiu píseckém, kdež vyučoval až do prosince 1853, pak roku školního 1852—3 každou neděli též měl přednášky české z přírodopisu a diaetetiky pro širší obecenstvo. Ku konci r. 1853 povolán byl od ministeria vyučování za ředitele gymnasia do Hradce Králové. Z Hradce Králové po 14letém působení přeložen byl roku 1867 do Prahy za ředitele akademického gymnasia, kdež koncem roku škol. 1873 pro politické přesvědčení své (nechtělť r. 1870 při volbách do sněmu zemského vládě býti po vůli) z čista jasna dán byl na odpočinek s Nejvyšším uznáním své dlouholeté a věrné služby, ačkoliv byl teprv v 54. roce mužného věku svého a těšil se ze zdraví dokonalého. Potom vyzván od městské rady pražské, aby zastával místo učitele pro klassickou filologii na obecném gymnasiu reálném uprázdněné, vyučoval na témž ústavu od roku škol. 1873—74 až do října 1876, kteréhož času se vzdal úřadu tohoto, aby mohl veškeren čas věnovati dílu historickému, totiž Dějinám konfiskací v Čechách po roku 1618. Kromě tohoto velikého díla, kteréž r. 1882—83 nákladem Musea král. Českého bylo vydáno a od ředitelství Svatoboru první cenou z nadání kněze Filipa Čermáka vyznamenáno, sepsal B. několik menších pojednání obsahu paedagogického a o školství vůbec, a uveřejnil některé menší spisy historické. Reformace katolická v Čechách r. 1620—50 vydá se nákladem Musea král. Českého r. 1891. Vedlé těchto spisů jazykem českým sepsaných uveřejnil B. též několik spisů historických v jazyku německém, totiž Beiträge zur Geschichte Waldstein’s (Praha, 1886) a j. v. B. jest mimořádným členem královské české společnosti nauk.