Ottův slovník naučný/Báb-el-Mandeb

Ottův slovník naučný
Bábél	Báb-el-Mandeb	Babelsberg

Údaje o textu
Titulek:	Báb-el-Mandeb
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 7. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bab-al-Mandab

Báb-el-Mandeb (vrata smutku) jest průliv mezi Arabií a Afrikou, od vých. k západu 26 km široký, spojující moře Rudé se zálivem Adenským. Břehy jeho jsou sopečné. Na straně východní, arabské, strmí srázné předhoří o dvou kuželích, Rás Menhelí, 287 m vys., na západní straně africké ční do výše 160 m předhoří Rás Sadjarn (Hemmár-el-Seán) spojené šíjí 450 m dlouhou s pevninou, i utvořen jest tam pěkný zálivek otevřený na sever. Ostrůvek korálový chrání jej proti severním větrům. Skupina sedmi skalnatých, sopečných ostrůvkův, ostrovy Sauabské (Subské či Vysocí bratří) vynikají do výše 80—108 m při vchodu do průlivu na straně jižní. Při předhoří arabském, Rás Menhelí, leží ostrůvek Džezíret Robán, od něhož táhne se podél vých. břehu útes korálový. Největší z ostrovů, Perím, protáhlý od východu k západu a obdařený výborným přístavem v jícnu vyhaslé sopky, leží v úžině, asi 4 km vzdálen od předhoří arabského, děle ji na dva díly. Díl východní, „menší“, Báb-el-Menhelí jest 4 km široký a 13—26 m hluboký, díl západní, „větší“, Dacht-el-Majjún, 20 km široký, má 340 km hloubky. Průlivem větším jde velmi mohutný proud ze zálivu Adenského na sever do moře Rudého — náhrada za vydatné odpařování v moři tomto; průlivem menším jde proud opačný, jižní. Proudy ty však mění se dutím a větry. Lodi dávají se obyčejně průlivem menším; plují-li průlivem větším, hledí plouti, pokud lze, poblíže Perímu, tak že ovládá ostrov tento celou úžinou. — B.-el-M. znali již ve starověku evropští národové; Rás Menhelí slulo jim Posidium, předhoří druhé Deire. Ve stol. XVI. hleděli Portugalci pojistiti si jej osazením Sokotry, Angličané osadili se na něm nejprve r. 1799 (do 1801), po druhé 1. února 1857, opevnili jej a zřídili maják.