| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Aveyron |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1104-1105. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |
 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Aveyron |
Aveyron [avér͡on], řeka v jižní Francii, starý Veronius, vzniká na vých. hranici departementu aveyronského u Severaku (le Château), teče k západu celou jeho šíří kolem Rodezu až k Villefranche, kde náhle zatáčí se k jihu; u soutoku s Viaurem znova nabývá směru západního, teče mimo St. Antonin, zabíhá na krátko do dep. tarnského a pak vstupuje do dep. tarn-et.-garonneského, kde u Negreplissu stává se na 45 km splavnou, 8 km pod Montaubanem vnímá Tarn a 3 km pod Moissakem vtéká do Garonny dospěvši délky 240 km. Pobočky její kromě jmenovaných jsou Cérou, Bonnelle, Vère a Lère (Candé), přítoky dosti nepatrné, a sám A. vzhledem k vývoji svému má málo vody. — Dle něho zve se departement aveyronský, jenž hraničí s departementy cantalským, lozèrským, gardským, héraultským, tarnským, tarn-et garonneským a lotským maje rozlohu 8743 km². Území jeho, čásť bývalé Guyenny (province Rouergue), jest hornaté a zaujímajíc čásť středofrancouzské vysočiny patří k nejvýše položeným krajům Francie, zvláště východní jeho polovice, jež prostoupena jest horami patřícími ještě k soustavě Cevenn; jsouť to zejména divoké, vulkanické pohoří Aubracké, v němž půda departementu ve výši 1471 m dosahuje svého vrcholu, dále poslední záp. výběžky hor Lozèreských, pak holý žulový řetěz Levezouský, jihových. od něho rozsáhlá pustá vápencová planina Larzacká (920 m), kdežto jihových. krajiny vyplněny jsou sev. svahy pohoří Garrigueského a Epinouseského. Departement náleží k úvodí Garonny, a svlažují jej Aveyron, Tarn, Viaur a Lot, jež jej rozdělují v šest hlavních údolí, majících téměř veskrze směr východozápadní. Ze všech těchto řek jediný Lot jest zde splavný. Podnebí v horách a na planinách, zvláště na severu, je drsné a studené, v západních krajinách, v šírých údolích řek jest mírné a příjemné. Půda departementu jest nevalně úrodná; pouze 41% povrchu jest vzděláno, 16% zaujímají louky a pastviska, 24% vřesoviska a 10% lesy dubové, bukové a jehličnaté. Polní hospodářství, jakkoliv málo dosud pokročilé a jen v údolích řek vydatné, a chov skotu, dobytka vepřového, ovcí (800.000 kusů) a koz hlavně poskytují výživu obyvatelstvu venkovskému, jež žije většinou v osamělých hospodářstvích a jen pořídku v souvislých osadách. Plodiny zemské (v údolích též pšenice, jinak jen žito, oves, ječmen, brambory, konopí, řepa a luštěniny) sotva stačí domácí potřebě, víno pěstované na 19.684 hektarech (1885 vytěženo 360.714 hl) jest jen prostřední jakosti a užívá se ho na větším díle v lihovarech; lepších druhů poskytují vinice agnacské, lancedatské, verfeilské a varenské. Kaštany i na horách se daří a leckde i chléb vynahrazují, v listnatých lesích roste množství lanýžů. Vedlé chovu dobytka značný jest i chov mulů pěkného rázu, kteří téměř veskrze vyvážejí se do Španěl, a koní lehčího plemene; ale nejdůležitějším odvětvím hospodářství zdejšího jest výroba roquefortského sýra, jež do roka vynáší asi 8 mill. franků. Neobyčejné jest minerální bohatství departementu; Tarn jest řeka zlatonosná, a půda v sobě skrývá nesmírná ložiska železná a kamenouhelná (Decazeville, Aubin, Viviez, Cransac), z nichž r. 1882 vytěženo 794.347 tun, též stříbro, měď, rtuť, antimon, ledek, zinek a olovo. Z četných minerálních pramenů nejznámější jsou cransacké. Průmysl
departementu dospěl velkého rozvoje, zejména pokud se týče spracování kovů v mnohých velkolepých závodech, na předním místě v Decazevillu; kromě toho jest zde rozšířeno plátenictví, předení a tkaní ovčí vlny, jíž se v dep. ročně česá na 2 mill. kg, pletení, koželužství a tovární výroba skla a papíru. K tomuto rozkvětu průmyslu mnoho přispěla nedávno vystavěná dráha bezières-capdenacká acapdenac-montaubanská, neboť jinak kommunikační prostředky departementu jsou dosti nedostatečné. Obyvatelstva r. 1886 napočteno 415.826, mezi tím pouze 526 cizinců, a ti bydlí v 5 arrondissementech (hl. místa: Rodez, Espalion, Millau, Saint-Affrique, Villefranche), 43 kantonech a 302 obcích. Hlavním městem dep. a diécése jest Rodez.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Aveyron