Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Aversa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Aversa
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1102. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Aversa

Aversa, město v jihoitalské prov. casertské, 11 km sev. od Neapole, na dráze římskoneapolské, pěkné a výstavné sídlo biskupa s několika kláštery a četnými chrámy (kathedrála slohu normanského), paláci, nalezincem a sirotčincem, ústavem pro choromyslné a 20.183 obyv. (1881, obec 21.473). Zdejší rozsáhlý blázinec, založený Muratem, byl první, v němž zavedeno lidumilné léčení chorých užitečným zaměstnáním a zábavou, zejména zahradnictvím, typografií a hudbou. Obyvatelstvo města provozuje obchod s obilím, vínem, ovocem (pomoranči a melouny), sýrem a hedvábím, plody to půvabného, úrodného okolí, jež svlažuje Agno. Oblíbeno jest zdejší šumivé víno, asprino zvané, jež prodává se i za šampaňské. A. stojí prý na místě campanské Atelly, dle níž nazvány staroitalské prostonárodní Atellanské hry (v. Atellany). Vévoda neapolský Sergius daroval tuto krajinu r. 1027 Normanům v odměnu za pomoc proti Pandulfovi capuanskému, a ti založili zde pevné město, strategicky důležité polohou svou mezi Neapolí a Capuí. Ve zdejším hradě byl r. 1345 (21. srpna) král neapolský Ondřej zardoušen. R. 1803 A. pobořena zemětřesením.