Ottův slovník naučný/Aventurin

Ottův slovník naučný
Aventurier	Aventurin	Avenue

Údaje o textu
Titulek:	Aventurin
Autor:	Bohuslav Raýman, Jaroslav Janoušek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1100-1101. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Aventurin jest sklo mědí za jistých okolností barvené, kteréž jsouc mírně roztopeno, zvolna vyloučilo četné, až 1 mm dlouhé, lesklé krystality mědi (viz více ve článku Sklo a Hematinon); čímž massa, sama červenohnědá, nabývá vzhledu pěkně kmitavého. Poprvé vyráběli je členové benátské rodiny Bigaglia ve st. XVIII. na ostrově Muranu; Fremу a Clémantot připravili a. krystality mědi bohatý, tavíce 300 d. skla se 40 d. kysličníku mědnatého a 80 d. okují železových po dvanácte hodin, i ostavivše massu roztopenou velice zvolnému chlazení. Hutě české a bavorské dodávají aventurinové sklo dnešního dne tak úhledné (ač relativně těžší) jako staré hutě muranské. Pelouze připravil pomocí chromanu draselnatého, jejž ku roztopenému sklu přidával, chromaventurin, sklo, v němž třpytily se krystalky kysličníku chromitého. Též učiněny zdařilé pokusy vyrobiti aventurinovou glasuru na kameninu, což první provedl Th. Paetsch ve Frankfurtě n. O. Téhož způsobu jsou nejnovější práce Japanců, kteří dovedli uměle upotřebiti emailu aventurinového na mědi. — Jeden tečkovaný druh laků japanských nazývá se podlé skla a., jeho jméno pravé jest našiji, i spočívá příprava laku toho v tom, že provádí se v jedné z vrstev lakových mosaika z hrubších kousků prášku zlatového, aneb směsí prášků zlata i stříbra. Nejskvostnější jsou staré práce z giobu-našiji, kdež zrnka v a-u lakovém jsou malé čtverečky zlatové podivuhodně uspořádané a provedené až v dvanácti vrstvách laků. I z drobných lupénků perletí docílí se podobných effektů. (M. B. Huish, Japan and its art. Londýn, 1889, 148. a násl.) Rn. Jšk.