Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Argulus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Argulus
Autor: Antonín Štolc
Zdroj: Ottův slovník naučný: Druhý díl. Praha: J. Otto, 1889. S. 649–650. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Argulus Müll., kapřivec (viz vyobr. č. 321.), rod cizopasných korýšů klanonohých (Copepoda), tvořící s cizím rodem Gyropeltis čeleď kapřích vší (Argulidae), která tolika odchylnými, na jiné skupiny korýšů upomínajícími znaky se vyznačuje, že pro ni mezi klanonohými korýši byl utvořen samostatný podřád Branchiura. A. má okrouhlé, ploché tělo se štítnatou hrudihlavou a malým zadkem v podobě rozeklané ploutvičky nesoucí rudimentární t. zv. furku. V předu na svrchu štítu hrudihlavy nalézáme dvé velikých složených očí, připomínajících stavbou svou oči korýšů lupenonohých, zejména perlooček (Cladocera). Na zpodu štítu umístěny jsou především dále od okraje předního oba páry malých tykadel (T′), z nichž zpodní vnější jsou vláknité, vrchní pak vnitřní mají na základním svém článku po silném, zahnutém drápku.

Níže pod tykadly nalézá se zvláštní vychlípitelný bodec (S), spojený s párem t. zv. žláz jedových, pod ním pak umístěna jsou ústa opatřená širokou ssavnou rourou (R), v níž ukryta jsou jemně pilkovaná svrchní a bodcovitá zpodní kusadla. K rouře ssavné druží se po obou stranách první pár nožek kusadlových proměněných ve dvé velikých příssavek (P1), pod ním pod rourou ssavnou následuje pár druhý (Kn″), v původní, článkovité podobě zachovaný. Za nožkami kusadlovými umístěny na konec čtyři páry vlastních, rozeklaných nožek (Np), z nichž pár poslední štítem hrudihlavy kryt již není. Připomínají tvarem svým dosti nápadně nožky korýšů svijonohých (Cirripedia) majíce značně mohutnou, několikočlánkovitou část základní a dvé větví konečných, hustě opatřených dlouhými, plovacími brvami. Vnitřní organisace A-la značně jest složitá, složitější než u ostatních klanonožců přibližujíc se spíše k vnitřní organisaci korýšů lupenonohých (Phyllopoda). A. jest pohlaví rozděleného. Samečkové jsou menší samiček. Párovité žlázy chámové umístěny jsou u nich v ploutvičce ocasní (V), na posledních pak dvou párech noh rozeklaných mají připevněny zvláštní pomocné orgány pářící. Samičky mají jednoduchý, v hrudihlavě nad rourou zažívací umístěný vaječník, k němuž se druží dole dvé schránek chámových. Vajíčka neukládají do vaků vaječných, jako se děje u ostatních klanonožců, nýbrž snášejí je volně na předměty vodní. Z vajíček vylíhlá mláďata jsou značně již vyvinuta i prodělávají po několikerém svlékání pokožky toliko nepatrnou proměnu, při čemž první pár kusadlových nožek nejposléze se proměňuje v ony dva příssavné orgány. — A. žije cizopasně na našich rybách sladkovodních a ssaje krev jejich opouštěje hostitele svého toliko, aby ve vodě se pářil a vajíčka snesl. Známe několik druhů rodu A., z nichž pět náleží fauně evropské. U nás nejobyčnějším druhem jest A. foliaceus L. (kapřivec obecný, kapří veš; viz vyobr. č. 321.), 5—6 mm veliký, žijící nejčastěji na kapru a rybách jemu příbuzných, také však na okounu, štice, lososu a jiných rybách sladkovodních. Šc.