Ottův slovník naučný/Arcimboldi

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Arcimboldi
Autor: Hynek Kollmann, Josef Svátek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 610. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Giuseppe Arcimboldo
Související články ve Wikipedii:
Giovannangelo Arcimboldi (italsky)

Arcimboldi: 1) A. Jan Angelus, arcib. milánský, pochází ze vznešené rodiny parmské, která ve XIV. stol. přesídlila se do Milána. Kol r. 1508 byl tam zapsán do kollegia právnického. Později odebral se do Říma. Papež Lev X. vypravil jej r. 1517 do Skandinávie, aby hlásal odpustky (pro stavbu chrámu svatopetrského). A. vykoupiv si povolení od krále Kristiána II. prošel Dánsko a r. 1518 přišel do Švéd. Tam přiklonil se ke straně národní (Sten-Sturově). Za to vzaty mu z rozkazu králova nasbírané peníze, donucen opustiti zemi a pohnán před soud papežský, avšak dovedl očistiti se z nařčení, že by býval účasten stavovského spiknutí proti králi. Potom žil v Miláně. Vévoda milánský František II. Sforza učinil jej senátorem a užíval ho ke mnohému poslání diplomatickému. Konečně přijala jej na milost i stolice papežská. R. 1523 jmenován biskupem novarr-ským a r. 1550 stal se A. arcibiskupem milánským. Zemřel 6. dubna 1555. Koll.

2) A. Josef, výtečný malíř v XVI. stol.; nar. se r. 1533 V Miláně a odtud jakožto dovedný umělec přibyl roku 1561 do Vídně ke dvoru císaře Ferdinanda I., který jej jmenoval svým dvorním malířem; hodnost tu podržel i za Maxmiliána II., načež k vyzvání umění milovného arciknížete Ferdinanda, tehdáž místodržícího v Čechách, přišel r. 1565 do Prahy, kteréhož roku se uvádí jakožto „dvorní podobiznář“ v účetních knihách dvora arciknížecího. Maloval zde podobiznu císaře Maxmiliána a četné podobizny hodnostů dvorních i velmožů českých, které byly velmi chváleny. Když se císař Rudolf II. do Prahy přesídlil, pracoval A. mnoho pro obrazárnu tohoto panovníka, zejména obrazy nejrozličnějších věcí, zvířat, ovoce, nástrojů atd., které z jisté vzdálenosti něco zcela jiného, na př. lidský obličej, představovaly. Působil též při malbě dekorativní v divadle císařském na Hradčanech, v obou míčovnách tamních, při slavnostech a j. Císař vyslal jej také několikráte do Německa a do Vlach, aby pro něho kupoval umělecké předměty a starožitnosti. V cís. galerii ve Vídni zachovány jsou čtyři jeho obrazy: Oheň, Voda, Léto, Zima, které představují vesměs lidské tvářnosti, z plodin přírodních sestavené; všecky se nalézaly v obrazárně Rudolfa II. na Hradčanech, odkud roku 1772 s jinými do Vídně byly přeneseny. Císař tento, který si A-ho velice vážil pro umění jeho, povýšil jej také do stavu šlechtického. R. 1587 opustil A. dvorní službu v Praze a vrátil se do Milána, kde r. 1593 zemřel. Svk.