Ottův slovník naučný/Arbutus

Ottův slovník naučný
Arbutin	Arbutus	Arc

Údaje o textu
Titulek:	Arbutus
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 606–607. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Planika

Arbutus L., planika, rod vřesovitých rostlin ze skup. Andromedeí, nebo dle Benthama Arbuteí. Keře nebo stromky vždy zelené studeného a mírného pásma, s listy střídavými a květy v konečných nebo složených hroznech, brusinovým podobných. Kvítky větší než u brusiny a také pravidelné, 5četné a obojaké. Kalich ke koruně přitisklý; tato kulovato- nebo vejčitobaňkovitá s podhnutými zoubky. Na dnu kalicha stojí 10 v koruně skrytých tyčinek s prašníky 2rohými, vztyčenými, u zpodiny s osinou ven obrácenou. Nitky nad zpodinou často nadmuté. Se zpodinou nitek střídá se věnec terčový, 10laločný, spolu s oněmi 5pouzdrý vaječník objímající. Pouzdra vícesemenná. Plod bobule kulovatá, zřídka hladká, častěji na povrchu zrnatá a tím červené jahodě podobná (odkud jméno Erdbeerbaum), 5pouzdrá a často jedlá. A. obsahuje mnoho třísloviny (tanninu), a proto upotřeben jako stahující lék nebo k vydělávání koží. Mimo střední Evropu roste A. na Alpách, Pyrenejích a v Alžírsku. Nejznámější druhy jsou: A. Unedo L., p. obecná, jadina (Unedo edulis Hoffm. & Link). Roste na skalnatých výsluních jižní přímořské Evropy. Má listy obvejčité nebo podlouhlokopinaté, pilovité, ztuha kožité. Květy jsou bílé, s koncem přizelenalým. Bobule drobnobradavičné přecházejí ze zelené do žluté a posléz červené barvy. Zrají po roce, jsouce mdle odporně sladké a buď jedlé nebo k výrobě likérů příhodné. Dle nich sluje A. U. ve Francii stromem jahodovým (Arbre aux fraises). — A. Andrachne L. (Andrachne frutescens Ehrh. non L.), p. hladká, roste v Řecku a na Balkanském poloostrově jako vysoký keř s hladkými, červenými bobulemi. — A. Theophrasti Clus., p. celolistá, předešlé podobná, ale s listy hrotitými a bobulemi bradavkatými, žlutočervenými, chuti poněkud ostré, ale lahodné. Jiné druhy rostou v Sev. Americe, na Kanarských ostrovech i v Orientu a bývají i v zahradách pěstovány. Děd.