Ottův slovník naučný/Antisemitismus

Ottův slovník naučný
Antisemita	Antisemitismus	Antisepsis

Údaje o textu
Titulek:	Antisemitismus
Autor:	Josef Trakal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 474. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Antisemitismus

Antisemitismus nazývají se v širším smysle vůbec sociální snahy čelící proti nynějšímu postavení židovstva ve společnosti. Příčiny jeho netkví v době naší pouze v různosti vyznání náboženského (jako zvláště na Rusi) a v antagonismu plemenném, nýbrž jsou vedlé toho hlavně hospodářské, politické, po případě i národnostní. Hospodářským i politickým liberalismem, šířícím se od konce minulého století po celé Evropě, dostalo se židům sociální emancipace, občanské, politické rovnoprávnosti. Využitím liberálního proudu toho, zvláště pak ovládnutím hospodářského podnikání (obchodu, tovární výroby) i úvěru kapitálem nabylo židovstvo v krátké době namnoze závažného a silného postavení sociálního i politického. S úpadkem hospodářského liberalismu však, s citlivým úpadkem malého živnostnictva a rolnictva, s vývojem otázky dělnické i snah socialistických byly v poslední době podníceny zároveň snahy antisemitické. Tak zejména v Rumunsku, v Prusku, ve Francii, částečně i v Rakousko-Uhersku (kdež a. souvisí aspoň do jisté míry též s otázkami národnostními). Pokud a. směřuje k uskutečnění svých požadavků, zejména pak k zákonnému omezení svobody židovstva, nabývá rázu sociálně politického. V zákonodárných sborech má a. tu a tam (srv. na př. nepatrné frakce v rakouském a uherském parlamentě) své zastánce, tvoří si svou literaturu (Edm. Drumond, Dühring a j.) i své orgány tiskové (jako v Rakousku na př. „Unverfälschte deutsche Worte“, v Čechách „České Zájmy“). V posledních dobách nescházelo mu ani projevů více méně násilných. Celkem však jeho cíle a prostředky jsou ještě dosti nevytříbené, jakož vůbec celé hnutí to posud nebylo s dostatek probádáno. Tkl.