Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Antipyresa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Antipyresa
Autor: Josef Thomayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 473. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Antipyretikum

Antipyresa (z řec.), léčení horečky, jest methoda teprve v posledních létech obecně užívaná. Dříve totiž mělo se za to, že horečka jest jakousi blahodárnou reakcí organismu proti nemoci, že jest výrazem jakési eliminační snahy našeho těla. Podnes někteří lékaři tak soudí. Avšak přečetní jiní lékaři dokazují, že horečka, zvláště trvá-li dlouho, jest stav velice nebezpečný. Aspoň jest známo, že málo kdo přežije jisté stupně horečky. Poněvadž pak zvýšená teplota tělesná jest nejpatrnější známkou horečky (ač ne jedinou), měří se obyčejně horečka podlé stupňů teploty tělesné a soudí se na nebezpečí, dosahuje-li teplota tělesná značné výše. Říká se, že málo který tvor zůstane na živě, zvýší-li se tělesná teplota jeho o pět až šest stupňů. Proto měří se také úspěch a-sy podlé snížení teploty tělesné. Zde ovšem nelze pochybovati, že dedukce jsou kusé; tím nepodán důkaz, že mírní se horečka, klesá-li teplota, neboť přemnohé léky antipyretické jediné asi snižují teplotu tělesnou. Také jest možno, že ne vysoká teplota, ale ostatní změny horečku vyznačující anebo příčina těchto život ohrožují. Leč stoupenci mínění o nebezpečí horečky jsou u většině a a. jest velmi oblíbeným léčením. Provádí pak se a. výborně pomocí chladu, zvláště v podobě studených koupelí, avšak výborný účinek studené vody při některých nemocech jest asi resultátem složitým. Kromě toho jest množství léků, kteréž teplotu tělesnou více méně přesně snižují; k nim patří chinin, kyselina salicylová, veratrin, alkohol, kairin, antipyrin, antifebrin, thallin, phenacetin a mnoho jiných lučebnin v poslední době zvláště hojně syntheticky vyráběných. Též odnímání krve sluší pokládati za prostředek antipyretický. Th.